Budapešť, hlavní město Maďarské republiky, má za sebou bohatou a pohnutou historii. Jediné světové hlavní město, které je zároveň městem lázeňským, každoročně vyhlašuje tzv. Zimní pozvání do Budapešti – Budapest Winter Invitation. Akce vedle mnoha dalších výhod přináší i celodenní vstupenku do historických lázní úplně zdarma. Až vás omrzí koupele, zkuste procházku městem – zakupte okružní jízdu „Hop on-Hop off“, prohlédněte si nejstarší metro na evropském kontinentu a třeba si pochutnejte na kávě a řezech Esterházy v Gerbeaudově cukrárně.
Budapešť a lázně
Lázeňství má v Budapešti více než 1500letou tradici. Zbytky římských lázní si dodnes spolu s dalšími památkami můžeme prohlédnout. Velký rozkvět lázeňství přineslo období 150 let vlády Osmanské říše – z té doby pocházejí např. lázně Rudás, Király a Lukács. Další rozvoj lázeňství nastal před a po první světové válce. Byly vystavěny lázně Sv. Gellertta, Lázně Szechenyi, Císařské lázně a další. Lázně byly dlouho jen soukromé, až po roce 1920 se otevřely veřejnosti. Do mnoha z nich – vyjma léčebných procedur – byl povolen vstup ženám až na konci 20. a na začátku 21. století.
Lázní a lázeňských domů je v současné Budapešti více než třicet, mnohé jsou spojeny s hotely. Známé jsou lázně na Margaretině ostrově, maličké jsou historické Lázně Király. Na území Budapešti je vybudováno i mnoho termálních otevřených koupališť s pláží pro veřejnost, které jsou v provozu od května do října.
Budapešťská pozvánka
V rámci Budapešťské pozvánky – Budapest Winter Invitation, která trvá od počátku listopadu do poloviny dubna následujícího roku, získávají návštěvníci mnoho výhod. Ve vybraných hotelech při pobytu na tři noci máte čtvrtou noc zdarma, každý dostává bezplatný poukaz na celodenní vstup dle vlastního výběru do jedněch historických lázní Rudas, Lukács, Gellért. Na další lázně získáte slevy 50 % na vstup, 25 % slevu na okružní prohlídky „Hop on-Hop off“, slevy do kavárny, do restaurací. Obavy z jazykové bariéry jsou zbytečné – mladí většinou ovládají některý cizí jazyk, starší lidé mluví německy, všude jsou dostupné podrobné plány a místní rádi poradí a ukáží směr.
Staré turecké lázně – Rudáš
Nejstarší dochované lázně byly ve své době nazývány Mekkou revmatiků. Své bolesti si zde léčily mnohé korunované a pomazané hlavy z celé Evropy. Lázně dal postavit v letech 1550-1565 Mustafa paša, jak se dočteme na starém latinském nápisu v hlavní lázeňské dvoraně pod nádhernou kupolí. Lázně jsou přístupné veřejnosti – mužům – od roku 1936 a po velké rekonstrukci od roku 2005 i ženám. V rámci zimní budapešťské nabídky můžete lázně navštívit zdarma na celý den – jen pozor na den, který si vybíráte. Úterky jsou vyhrazeny pouze ženám, soboty a neděle jsou smíšené pro obě pohlaví, zbývající dny jsou vyhrazeny pouze mužům, kteří navštěvují lázně pouze s tradiční bederní rouškou.
Studujeme barevný plán lázní a poté pozorujeme cvrkot, abychom věděli co a jak. U pokladny vyměňujeme náš voucher za vstupenku, milá paní pokladní se jen diví, že přicházíme až odpoledne, vždyť máme celodenní vstup a lázně otevírají už přece v 6 hodin ráno. Pečlivě nám vrací zbytek voucheru, abychom mohli využít další slevy, anglicky a německy se nás ptá zda potřebujeme půjčit osušky nebo plavky. Pak nám předává umělé pásky na ruku ve tvaru hodinek. Přicházíme k turniketu a hned se nás ujímá pan lázeňský, celý v bílém, ukazuje nám jak přiložit čip, abychom mohli vejít. Slyší češtinu, hned mile povídá dobrý den, vítám Vás. Přikládáme čip k displeji a blikne nám číslo – naše skříňka. Po přiložení čipu se otevře malý prostor s lavičkou, zrcadlem. Už cítíme vlhkost, teplo – vzduch přímo tajemně voní a vábí nás do útrob starobylé stavby. Všude bílo, sterilně čisto. Pomalu nás opouští strach z maďarštiny, jdeme po směru šipek – míjíme odbočku s nápisem masáže. A je tu nápis v několika jazycích včetně češtiny – žádost, aby se návštěvníci před vstupem do lázní pečlivě osprchovali.
Procházíme úzkou chodbou a otevírá se před námi impozantní dvorana s vysokou kupolí, vzhledem k výparům z vody vidíme poněkud zamlženě a tak nejdříve opatrně obhlížíme terén: jeden větší bazén a čtyři menší. U každého tabulka s teplotou vody, okolo lavičky na posezení nebo odložení věcí. Míjíme starý sloup s latinským nápisem o staviteli lázní Mustafu pašovi. Vedle vytéká silný proud vody u které se čas od času tvoří fronta – ano všichni chtějí ochutnat zdejší pramen mládí – Juventus, zaručeně prý omlazuje a je medicínsky doloženo, že její pravidelné užívání prospívá nemocným s vysokým tlakem. Menší bazénky pod obvodu jsou napájeny každý svým vlastním pramenem a jsou zchlazovány na teploty od 16 do 36 stupňů Celsia. Hlavní termální bazén v této části má teplotu 28 stupňů. Součástí vstupenky do lázní je i návštěva ruské parní lázně a finské sauny. Všechny místnosti jsou pečlivě označeny teplotou, která v nich je. Každý si může vybrat jak se cítí. Jako upomínka na to, že Turci v lázních prováděli pravidelnou očistu včetně holení jsou všude výmluvné obrázky mužské tváře s přeškrtnutou žiletkou. Pro odvážlivce zde mají další vychytávky – ze sauny se můžete zchladit pod sprchou nebo na sebe nechat vylít celý džber ledové vody, takových odvážlivců jsme ale napočítali jen opravdu pomálu. Pro otužilce je připraven malý bazén s opravdu studenou vodou cca 8 stupňů Celsia, ke kterému se prochází podél vchodu do saun. Jakmile návštěvníky přestane bavit se jen tak máčet ve vodě a klábosit, v rámci budovy se přesunou do prvního patra – všude je navedou šipky a pouští je čip v náramku, mohou se dosytosti vyplavat v krytém a venkovním plaveckém bazénu. Protože ve vodě vyhládne, máte dvě možnosti – buďto konzumovat z vlastních zásob a pojíst na lavičce v lázních nebo se posadit v malé restauraci lázní, kde si můžete dát kávu, sendvič, pivo, kolu – co hrdlo ráčí za velice příznivé ceny pro naši peněženku – platit můžete v maďarských forintech, EUR nebo kartou. Tak jsme se dostatečně vymáčeli, vracíme se k našim skříňko-šatničkám i přes omezený prostor vše zvládáme, ještě si sušíme vlasy fénem, kterých je k dispozici zavěšených na stěně po celém prostoru dostatek, loučíme se s usměvavým panem lázeňským, který nám ještě ukazuje jak vrátit pásek do stroje a odcházíme s ujištěním, že se rádi budeme vracet.
Lázně Lukács – lázně sv. Lukáše
Druhé nejstarší lázně v Budapešti, nejoblíbenější lázně Mustafa paši. Po porážce Turků se lázně staly majetkem státu,který zde provozoval a dosud provozuje léčebné lázně. Jako takové byly – samozřejmě za specifických podmínek zpřístupněny už v 18. století i ženám. I zde hned u vchodu visí podrobný plán lázní, vysvětlení v několika cizích jazycích, od počátku se počítá s oddělenými šatnami pro pány a pro dámy vybavenými samozřejmě sprchami, toaletami a vysoušeči vlasů. Každý návštěvník dostává vlastní náramek s čipem. Barvy náramků odlišují hosty lázní a pacienty, kteří jsou zde na léčebném pobytu. Lázně jsou nyní po celkové rekonstrukci zaměřují se na léčebné pobytu maďarských i zahraničních návštěvníků. Jako ve starém Římě se v Lázních Lukács scházeli a scházejí intelektuálové, politici, herci, umělci. Prostředí lázní stírá rozdíly mezi názory, hrany se otupují, mnoho závažných dohod bylo v minulosti, ale prý i dodnes uzavřeno právě zde.
Kromě termálního a plaveckého bazénu zde bylo vybudováno velmi kvalitní welness centrum. Lázně jsou asi třikrát větší než lázně Rudáš, je vidět, že na jejich výstavbě si dal Mustafa paša opravdu záležet. Mramorové haly, sloupy a zároveň dnes již moderní lázeňské zařízení, vedle bazénů a welness navštěvujeme i finskou saunu, ruskou parní lázeň, kryoterapii jen raději mineme, ale upoutá nás krásná a zásobená čítárna i s českými knihami a tiskovinami, terasa slunečních lázní. Historické sloupy jsou doslova tapetovány děkovnými listy osob, kterým lázně pomohly – vidíme latinu, švabach, samozřejmě angličtinu, ruštinu, ale i čínské a arabské nápisy. Veškeré lázeňské procedury – mimo návštěvy termálů a základních masáží jsou dostupné pouze na základě lékařského doporučení. Noblesní lázně stojí za to určitě navštívit, starobylé, ale zároveň moderně zařízené. Voda v jednotlivých bazénech dosahuje teploty 26-35 stupňů Celsia.
Lázně Gellért
Secesní lázně spojené s hotelem byly otevřeny v roce 1918. Jedná s největší lázeňský dům v Budapešti, hoteloví hosté mají zajištěn vlastní vstup do lázní a je vždy již v ceně pobytu. Jedny z neoblíbenějších lázní v Budapešti. Na začátku nacházíme jako vždy plán lázní, pokladnu s informacemi, půjčovnu plavek, ručníků a koupacích plášťů. Vzhledem k rozlehlosti lázní je opravdu koupací plášť potřebný. Sice je všude teplo, ale jen v plavkách při přecházení mezi jednotlivými částmi a bazény si často můžeme připadat trochu divně. Za mírný peníz si lze všecko půjčit, zájemci si i kupují pěkné osušky a pláště s logem lázní, na výběr je několik barev. Lze nechat rychle vyšít i jméno nebo jen monogram. Samozřejmě můžete využít i jako hodnotný dárek z Budapešti a návod kam třeba směrovat další cestu. Už od počátku jsou lázně přístupny ženám i mužům, šatny jsou oddělené, všechny kabinky na převlékání jsou původní, dřevěné. Obdivujeme nádherné skleněné vitráže, kachlemi zdobený hlavní bazén. Jako první si zkoušíme bazén s umělými vlnami. Jak si na místě přečteme, zařízení na výrobu umělých vln bylo zkonstruováno jako první v Evropě v roce 1927 a slouží dosud. Lázně spolu s hotelem byly směrovány především na bohaté hosty a tomu odpovídalo i zařízení. I dnes hotel patří mezi dražší ve své kategorii a poskytuje mnoho nadstandardních služeb. Už od počátku jsou lázně otevřeny i veřejnosti. V letech 2005 a 2007 byly rekonstruovány původní historické ženské a mužské lázně – nyní jsou samozřejmě přístupné oběma pohlavím. Lázně jsou ohromný komplex – přes 130000 čtverečných metrů vody, opravdu, strávíte zde celý den a stále objevujete něco nového. Např. si můžete půjčit surf a zkusit se projet, navštívit saunu, dojít si na tradiční maďarské menu. Pro mnoho obyvatel Budapešti je dodnes znakem určité úrovně mít permanentku do lázní Gellért anebo si stále platit své soukromé lázně-apartmá v tomto komplexu. Vítaným dárkem pro dívky a paní všeho věku je v Budapešt poukázka na Den krásy a odpočinku v lázních Gellert – zahrnuje odpočinek v lázních, privátní masáže, kosmetičku, manikúru, pedikúru. Samozřejmě si je mohou koupit i návštěvníci – jen je třeba počítat s objednávkou dva-tři dny dopředu, tak to jsme my bohužel nestihli, tak máme o další důvod navíc se do Budapešti vrátit.
Lázně Szechényi
Lázně nechal postavit hrabě Szechényi v letech 1909-13 jako první veřejné lázně v Budapešti. Majitel zbohatl i na válečných invalidech, kteří se léčili na účet eráru v první světové válce. Lázně jsou lidovější, mají oddělené šatny pro muže a ženy. Oproti jiným lázním vám obsluha zamyká a odemyká skřínku, ale nebojte, o své věci se bát nemusíte, ačkoli všude visí několikajazyčná upozornění, abyste si v šatnách nenechávali žádné cenné věci. Hrabě byl opravdu velkorysý a také chtěl samozřejmě vydělávat na vstupném – nechal postavit jedenáct léčebných bazénů, venkovní krytý bazén, plovárnu pro výuku plavců.
Lázně se využívají i pro pitné kůry, především při onemocnění žaludku, žaludečních vředech, onemocnění ledvin, chronickém onemocnění dýchacích orgánů, žlučníku a podagře. V rámci Zimní nabídky dostáváte 50% slevu na vstupném. Pokud si chcete prohlédnout lázeňskou halu a ochutnat některý pramen, je vše zdarma. O vodu z lázní je velký zájem, často se u jednotlivých pramenů tvoří fronty, jak si návštěvníci odnášejí vodu s sebou.
Hop on Hop Off
Vidět Budapešť a k tomu s českým výkladem? Žádný problém. Na recepci hotelu si díky zimní nabídce kupujeme okružní jízdu Budapeští s 25% slevou. Platíme kartou – 450 Kč na osobu, ale je možno platit i ve forintech nebo eurech. Hřeje nás u srdce sleva. Paní recepční vysvětluje, odkud autobus vyjíždí a podává prospekt s mapou a českými popisky. Dostavujeme se včas na místo odjezdu – slečna nám píše do lístku datum a čas nástupu a podává malou knížečku. Pohodlně se usadíme, naladíme si češtinu. Hned na počátku se dozvídáme, že naše jízdenka platí 48 hodin od nástupu, můžeme vystoupit a nastoupit na zastávce během trasy. Upozorňuje nás i na malou knížku – kde nacházíme spoustu příjemných překvapení – dvě jízdenky na plavbu po Dunaji pro každého, slevu do lázní Király a Szechenyi, gulášovou polévku na vrchu Gellert. A už se autobus rozjel a milý hlas nám krásnou češtinou vypráví o maďarské historii a popisuje památky okolo kterých jedeme. Zastavujeme u nejdůležitějších – jednak na fotografování, jednak se občas pasažéři vymění. Zbylé kuponky si necháváme z malé knížky si necháváme, do Budapešti se nejezdí, do Budapešti se přece vrací.
Budapešťské metro a cukrárna Gebraud
Konečná stanice historicky první trasy metra v Budapešti Vörösmarty tér zůstala dodnes v původní podobě, jak byla otevřena v roce 1896 – jednalo se o první podzemní dráhu na evropském kontinentu. Krásné obložení, staré secesní dveře, všude cvakají fotoaparáty a natáčí kamery, na stanici vystupují převážně jen turisté. Hned proti východu z metra vidíme nádhernou budovu cukrárny Gebraud. Nejznámější kavárna a cukrárna v Budapešti.
Vcházíme dovnitř, okamžitě se nás ujímá usměvavý číšník, uvádí nás ke stolu, přináší lístek. Vybíráme a nakonec si dáváme kávu a komplet sladkostí Gebraud. Káva je s výborným likérem, kopcem šlehačky a zmrzlinou, zákusky obsahují dva druhy zmrzliny, Dobošův dort a Esterházy řezy. Peněžence jsme sice odlehčili, ale stálo to za to. Abychom trochu spálili kalorie, vydáváme se pěšky na náměstí Deák Tér a ještě navštěvujeme muzeum budapešťského metra. Tvoří jej bývalá stanice Gizela Tér, najdeme zde původní soupravu, která jezdila až do roku 1973, staré plány, fotografie, nástroje. Určitě doporučujeme vidět!
Užitečné adresy:
