“Dáma s rukávníkem” Gustava Klimta v NG

Přidal  |  0 Komentáře

klimt

Národní galerie v Praze představuje ve stálé expozici Mezinárodního umění 20. a 21. století ve Veletržním paláci obraz rakouského umělce Gustava Klimta (1862–1918), který patří k nejvýznamnějším tvůrcům evropské secese. Vytvořil svůj osobitý styl, v němž malířskými prostředky zaznamenal jedinečnost ovzduší Vídně na přelomu 19. a 20. století.
Jedním z hlavních témat tvorby Gustava Klimta byly ženy. Vytvářel podobizny současných žen, které zachycoval s výrazem tajemnosti, zasněnosti, ale i energie a touhou po životě. Do této řady podobizen z pozdějších let náleží i obraz Dáma s rukávníkem vytvořený v letech 1916–1917. Určitou koketností s níž portrétovaná žena napůl schovává svůj obličej za kožešinou, připomíná dřívější Klimtův obraz Žena s kloboukem a péřovým boa z roku 1909 (Österreichische Galerie Belvedere, Vídeň). Pozadí obrazu Dáma s rukávníkem 1916 – 1917 je však již pojednáno odlišně s důrazem na zesílenou barevnost a s novým odkazem k inspiracím barevných asijských figur. Tyto odkazy jsou pak výrazem Klimtova zájmu o japonské a čínské umění, které sám získával a jsou přítomny i v některých jeho dalších obrazech kupř. Kožich z tchoře 1916-1917,soukromá sbírka, Portrét Friederiky Marie Beerové 1916 (Metropolitan Museum of Art, New York).
Obraz Dáma s rukávníkem byl po řadu let pokládán za ztracený. Naposled byl vystaven ve Vídni v roce 1926. V soupise obrazů Gustava Klimta rakouských autorů Fritze Novotného a Johannese Dobaie (Víděň, 1967) i v pozdějších pramenech se obraz uvádí s poznámkou „v soukromé sbírce“. Do soukromé sbírky byl obraz Dáma s rukávníkem 1916 – 1917 zakoupen koncem 20. resp. počátkem 30. let dvacátého století. Z této sbírky má dnes Národní galerie v Praze možnost obraz znovu představit veřejnosti.
Tato zápůjčka významně obohatí prezentaci dvou slavných obrazů Gustava Klimta – Vodní zámek 1909 a ikonické umělcovy malby Panna 1913, které jsou zastoupeny ve stálé expozici Národní galerie v Praze. Sbírka mezinárodního umění vedle hlavního protagonisty secese představuje kupříkladu expresivní tvorbu umělců kupř. E. Schieleho, O. Kokoschky, M. Pechsteina, M. Oppenheimera, ale také malby E. Muncha. Ukázky tvorby představitelů ruské avantgardy prezentují A. Lentulova, R. Falka. Výběr zahraničních umělců pozdějších období zastupují práce J. Miró, A. Tápiese, H. Moore, L. Fontany, M. Raysse a dalších.