Výpravná výstava Hrady a zámky objevované a opěvované představuje poprvé na jednom místě a v jednom čase přes 600 nejcennějších památek z 60 českých hradů a zámků. Až do 15. března tohoto roku bude tato jedinečná expozice, vedoucí své návštěvníky po stopách zašlé české slávy, prezentovat milovníkům historie naše hrady a zámky coby svědky tisícileté české historie a strážce největších pokladů.
České a moravské hrady a zámky představují jedinečné, nenahraditelné a již více než tisíc let trvající kulturní dědictví. Jsou předmětem vědeckého i laického zájmu a každoročně je navštěvují miliony obdivovatelů. To nejlepší, co nabízejí, bude nyní možné zhlédnout na výstavě v Jízdárně Pražského hradu.
„Hrady a zámky a jejich sbírky, které jsou svěřeny do správy Národního památkového ústavu, tvoří jedinečný soubor toho nejlepšího, co na našem území v minulosti vzniklo. Úkolem NPÚ je o tyto poklady pečovat, zpřístupňovat je a prezentovat veřejnosti, aby každý mohl poznat a docenit význam kulturního dědictví pro naši minulost i současnost. Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované, která se právě otvírá v historickém i současném centru českého státu, na Pražském hradě, je jedinečná pestrostí a vzácností vystavených předmětů a věřím, že milovníkům památek zpříjemní zimní měsíce, během nichž se na mnoho hradů a zámků nemohou jít podívat,“ zve na výstavu generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Trvalé národní dědictví
Výstava Hrady a zámky objevované a opěvované není koncipována jen jako prezentace více než tisícileté hradozámecké historie v Čechách a na Moravě, ale je to také výstava programová. Rekapituluje historii a klade si otázky po současném a budoucím smyslu a významu těchto sídel a míst. V neposlední řadě tematizuje, vizualizuje a „múzicky rozeznívá“ hrady a zámky jako trvalé dědictví, spojující minulé, přítomné i budoucí. Symbolické je přitom i umístění výstavy na Pražském hradě, na místě, jehož reálná i symbolická role v národní historii je klíčová.
Výborné a přitažlivé zpracování
Expozice je členěna do deseti tematických bloků, doprovázených prostřednictvím audiotechniky literárními, básnickými nebo hudebními reflexemi s komentářem. Návštěvníci tak procházejí historií českých zemí, deseti etapami reprezentovanými stovkami nejvýznamnějších a nejkrásnějších předmětů ze sbírek hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu a dalších významných českých paměťových institucí, z nichž jeden či dva dominují jako symboly své epochy.
Poklady nevyčísitelné ceny
Výstavu otevírají monumentální středověká vrata z hradu Karlštejn, která pamatují i kroky krále a císaře Karla IV., byla svědkem mnoha šarvátek a téměř denně se otevírala a otevírají stovkám a tisícům příchozích z různých koutů světa. Před cestou na Pražský hrad byla ošetřena, zpevněna a zajištěna před poškozením; přibližně 70 tisíc Kč na potřebný restaurátorský zásah přitom poskytla jako dar anglická společnost The Friends of Czech Heritage.
Za karlštejnskými vraty čeká na návštěvníka Kosmova kronika, v níž se poprvé objevuje praotec Čech a věštba kněžny Libuše. V prvních týdnech výstavy bude vystaven starý tisk Kosmovy kroniky z knihovny hradu Křivoklát, po svátcích pak nastane na několik dní jedinečná šance vidět nejstarší zachovanou verzi Kosmovy kroniky – Budyšínský rukopis ze 13. století, zapůjčený na výstavu Národním archivem. Symbolizuje dobu počátků hradní historie, raně středověkých slovanských hradišť a později hradské soustavy, opory mladého přemyslovského státu.
Středověk, dobu největší slávy královských a šlechtických hradů, zajišťujících nezastupitelné správní, obranné, hospodářské, církevní i kulturní funkce, připomínají dodnes například hrady Přimda, Landštejn, Zvíkov, Veveří, Pernštejn, Křivoklát, Trosky nebo Karlštejn. Na výstavě ilustruje význam hradů i pánů, ovládajících zemi pod nimi, takzvaný karlštejnský poklad, soubor prvotřídního vybavení a liturgických předmětů z hradních kaplí.
Zlacená a pestře zbarvená mříž studny zámku v Jindřichově Hradci zase naznačuje proměnu myšlení a životního stylu v době renesance, kdy hrady postupně ztrácely obrannou funkci a proměňovaly se ve výstavné rezidence obklopené zahradami, oborami a velkoryse utvářenými krajinnými parky. Mříž z jindřichohradeckého nádvoří vytvořil na počátku 17. století jako svatební dar pro Jáchyma z Hradce a Marii z Hohenzollernu kovář Andreas. Své ojedinělé dílo, které ozdobil anděly, pětilistými růžemi a bájnými zvířaty, pak musel bránit proti místním závistivcům tak vehementně, že si za to odpykal týdenní trest v žaláři. Nádvoří zámku v Jindřichově Hradci dnes zdobí kopie; originál bude až do poloviny března 2015 k vidění právě na výstavě v Jízdárně Pražského hradu.
Střední část výstavy vyzývá k zamyšlení o věcech nadčasových; vybízejí k tomu nejen obrazy Mistra Theodorika z karlštejnské kaple sv. Kříže, ale i příběh relikviáře svatého Maura, prvotřídní zlatnické památky zdobené soškami z pozlaceného stříbra, drahými kameny, filigrány a antickými gemami ze západočeského hradu Bečov. Schránku vyrobenou na území dnešní Belgie ve 13. století pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje přivezli do Čech v roce 1889 Beaufortové, majitelé bečovského panství. V průběhu druhé světové války však spolupracovali s nacisty a v roce 1945 museli republiku opustit; relikviář, srovnatelný svou hodnotou s korunovačními klenoty, uschovali pod podlahu hradní kaple, kde odpočíval dlouhých čtyřicet let. Až v roce 1984 začali kriminalisté pátrat po záhadné památce, o jejímž odkoupení začal vyjednávat americký obchodník Danny Douglas. V listopadu následujícího roku se podařilo relikviář objevit, což je považováno za jeden z největších nálezů 20. století.
Největší poklady a umělecká díla ze zámků Kratochvíle, Bučovice, Český Krumlov nebo Lednice a Valtice vyprávějí na výstavě o fenoménu barokního a klasicistního životního stylu, kdy šlechtici začali ve svých sídlech shromažďovat sbírky umění a kuriozit z celého tehdy známého nebo nově objeveného světa. Vrcholem této části výstavy jsou obrazy předních barokních mistrů z obrazárny zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, v jejichž středu je jako kontrapunkt k patosu a okázalosti barokních rezidencí alegorie Pýchy Matyáše Bernarda Brauna z Kuksu.
Ikony národního obrození
V 19. století se zámecké areály stále častěji proměňovaly v centra hospodářských velkostatků, odkud do okolí pronikaly průmyslové a technické inovace. Současně se některé starobylé hrady a zámky jako dějinné monumenty stávaly ikonami národního obrození a vyhledávanými cíli putování romantických umělců; na výstavě tento fenomén dokládají kresby hradních zřícenin – „hrady spatřené“ – v cestovním deníku Karla Hynka Máchy. Historismus a romantismus 19. století také postupně probudily prvotní romantický a posléze již plnohodnotně vědecký zájem o hrady a zámky, včetně touhy opřít význam svého rodu o pilíř dlouhé a nezpochybnitelné historie, jak na výstavě reprezentuje apoteóza rodu Buquyoů z Nových Hradů.
Dějinné zvraty během 20. století zásadně proměnily také někdejší funkce a sociální kontext hradů a zámků. Moderní život ve starých kulisách ilustrují automobil Benz knížete Karla V. Schwarzenberga z roku 1913 ze zámku Orlík, mechanický vysavač z Hluboké nebo portrét Mechtildy Lichnovské od Oskara Kokoschky ze zámku v Hradci nad Moravicí.
Završení vývoje
Poslední blok výstavy je věnován proměnám hradů a zámků ve 20. a 21. století. Mezi hlavní exponáty patří závěť prezidenta T. G. Masaryka, v níž definuje „demokratický“ hrad jako sídlo hlavy demokratického státu a dějiště demokratické státní reprezentace, dále Plečnikovy plány rekonstrukce Pražského hradu či Jurkovičův projekt modernistické adaptace zámku v Novém Městě nad Metují. Úplné završení vývoje pak představují listiny zařazující nejvýznamnější z českých hradů a zámků do prestižního souboru památek světového dědictví UNESCO.
Mozaika cenností
Bohatost a rozmanitost hradů a zámků České republiky odráží i výtvarná podoba propagace výstavy – koláž cenností z různých období a různých míst vytváří působivý celek, jemuž dominuje Braunova alegorie Pýchy, součást galerie Ctností a Neřestí lemující přístupovou cestu k severočeskému hospitalu Kuks. Pravá paže je „vypůjčená“ z portrétu hraběte Collalta od barokního malíře Paola Veroneseho, který je součástí sbírky na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zlacený rám patří jednomu z obrazů Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně. Evangelista Matouš, jehož portrét máme s tímto rámem spojen, se pro tuto příležitost přesunul do levého horního rohu, do mnohem mladšího rámu ze zámku Hrubý Rohozec. Draperie obtáčející nohy krásné Pýchy skrývá částečně dílo uznávaného umělce světového významu Oskara Kokoschky: portrét Mechtildy pochází z doby, kdy tvořil a žil u knížecího rodu Lichnovských na zámku v Hradci nad Moravicí. Oporu poskytuje „sloup“ – ve skutečnosti jeden z deseti malých intarzovaných sloupečků nesoucích arkády domečkového relikviáře sv. Maura.
Výstava otevřena od 19.12 2014 do 15.3 2015
Otevírací doba: denně včetně pondělí 10–18 hodin
Vstup na výstavu je bezbariérový
Více na: www.npu.cz/hrady-objevovane/
Ivan Černý Foto Miroslav Feszanicz
