Mladoboleslavsko, jako jedna z bran Českého ráje, je turisticky vysoce lákavá oblast, která nabízí nepřeberné množství volnočasových aktivit. Dalším z místních atraktivních zážitků pro celou rodinu je nové interaktivní muzeum letectví v Mladé Boleslavi, které zahájilo činnost začátkem letošní turistické sezóny. Snadno se sem dostaneme po tzv. staré silnici z Benátek nad Jizerou přes Bezděčín, nebo při sjezdu z rychlostní silnice Praha – Česká Lípa směr Bezděčín a letiště populárního Aeroklubu Mladá Boleslav. Budovu muzea, zdařile stylizovanou do podoby hangáru, nemůžeme minout. Je na okraji zmíněného letiště a vidíme ji již z dálky.
Mezi špičky průkopníků naší aviatiky patří především Jan Kašpar (1883 Pardubice – 1927 tamtéž), nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů. Dále pak Božena Lagerová (1888 Praha – 1941 tamtéž), první česká pilotka a Metoděj Vlach (1887 Říkovice u Přerova – 1957 Sezimovo Ústí) konstruktér a cestovatel, první český letec, který letěl se strojem vlastní konstrukce, vyrobeným z místních materiálů. Vlachovo jméno je dlouhodobě spojeno s Mladou Boleslaví, kde v letech 1908 – 1922 pracoval u firmy Laurin₰ Klement v Mladé Boleslavi a kde se ve volném čase před první světovou válkou věnoval konstrukci a stavbě vlastních letadel. Také zde Metoděj Vlach v roce 1912 postavil první české letadlo poháněné automobilovým motorem, se kterým i vzlétl.
„O názvu muzea bylo rozhodnuto v samém prvopočátku nápadu,“ vzpomíná jeden z otců myšlenky Ing. Vladimír Handlík ( 1947 Mladá Boleslav), letecký nadšenec a vedoucí boleslavského leteckého muzea, který v roce 2001 rovněž stál u zrodu Nadačního fondu Metoděje Vlacha, která si vzala za úkol nejenom propagátorství historie naší aviatiky, ale i samotné stavby replik dobových letadel. Od roku 2002 inženýr Handlík, absolvent ČVUT a dlouholetý pracovník mladoboleslavské Škodovky, organizuje s místním Aeroklubem historické letecké dny, na kterých též osobně pilotuje. Jeho celoživotní láskou je tedy letectví, jak nám ostatně dává znát nadšeným výkladem během prohlídky tohoto jedinečného „létajícího“ muzea, kdy každý ze tří desítek exemplářů při nejrůznějších příležitostech a leteckých dnech pravidelně roluje na vzletovou dráhu. Sám o sobě Vladimír Handlík nerad mluví, takže zajímavosti z jeho života nám prozradili jeho spolupracovníci. Již jako chlapec se zajímal o stavbu malých leteckých motorů a stavení modelů, řízených rádiem. S nimi se dostal v letech 1988-1996 až do českého národního reprezentačního týmu a zvítězil ve své kategorii na mistrovství Evropy i na mistrovství světa v Holandsku. Je vlastníkem pilotního průkazu na velká letadla a v žilách mu zřejmě koluje místo krve kerosín, neboť s námi v průvodcovské roli doslova léta od exempláře k exempláři, oči mu planou nadšením a z rukávu chrlí neuvěřitelní množství údajů, parametrů i zajímavých historek s vazbami na aviatiku.
Nevšední podívaná
Jedinečnost leteckého muzea Metoděje Vlacha ( slavnostně otevřeného 12.4.2015 při příležitosti světového Dne letectví a kosmonautiky) spočívá v tom, že se jedná o „živé“ muzeum s interaktivními prvky. Nejsou zde „mrtvé“ exponáty jako třeba v Národním technickém muzeu, nebo ve Kbelích u Prahy, ale funkční historické stroje a jejich repliky. Návštěvníci tak mohou být kupříkladu při jejich startování, nastupování posádek do kokpitů a nechybí ani ukázky létání.
Expozice umístěná v hlavní hale se skládá z originálů i replik letadel z pionýrských dob až po několik exemplářů ze současnosti. Vše je nablýskané a funkční, vzduch příjemně voní olejem i palivem. U každého stroje jsou moderní informační tabule s dvojjazyčnými texty na obrazovce reagující na doteky prstů zájemce. Nejenom děti a mládež ocení simulátory letu s letadly z období první světové války, každý si zde může vyzkoušet své vlohy k pilotování. Pro dobrodružnější povahy je pak k dispozici zařízení s možností zažití přetížení při leteckých obratech nebo simulující seskok padákem.
Vyjmenovat všechny typy vystavených strojů na těchto stránkách nelze, ale mezi hlavní zajímavosti bezesporu patří replika vzpomínaného Vlachova letounu s automobilovým motorem (tentokrát ho dodala Škoda, navazující na tradici Laurin₰ Klements), letoun Polikarpov Po-2, ruský létající originál z roku 1937 nebo německý letoun Grade, na kterém létala i naše první pilotka Laglerová. Ještě zmiňme alespoň typ Zlin Z-126 z řady legendárních Trenérů, což byly nejvýznamnější letouny z celé historie československého letectví. Součástí expozice je i výstava leteckých motorů a dalších předmětů, souvisejících s letectvím.
Výstava v nadzemním podlaží
Plni zážitků vykráčíme do prvního patra muzea, které je tvořeno lávkou s vitrínami a panely, plnými zajímavými předměty z historie aviatiky, včetně ukázek pilotních kombinéz nebo úžasné sbírky stolních těžítek s nejrůznějšími cínovými letadly na mramorových podstavcích. Je zde i pěkný výhled takříkajíc z ptačí perspektivy dolů na stojící či zavěšené stroje. Nechybí herna s dřevěnými modely, kde si děti mohou konstruovat z připravených dílů nejrůznější letadla. Zajímavá je i část expozice, věnovaná Svěrákovu filmu Tmavomodrý svět, kde jsou jak fotografie z natáčení, audioprogram i trojrozměrné předměty. Z patra vede dolů gumový chobot skluzavky pro děti, které si krátí čas čekáním na táty a dědy, zdržující se dlouhé minuty u jednotlivých kusů výstavy. Po obou stranách schodiště mezi prvním a druhým nadzemním podlažím je stálá výstava olejových obrazů, jak jinak než s námětem letectví.
Příjemné posezení s občerstvením pak návštěvníkům nabízí Aero Café, kde myslí i na malé návštěvníky, pro které jsou zde připravena malá šlapací letadla. Restauraci najdeme těsně vedle pokladny muzea a prodejny suvenýrů.
Loučíme se s vedoucím muzea ing. Vladimírem Handlíkem, který dodává, že si zde lze objednat i vyhlídkové lety nebo tandemové seskoky, realizované na mladoboleslavském letišti.
Více informací: www.lmmv.cz.
Ivan Černý
foto: archiv LMMV
