Dospívající Andrea bloudí Vanilkovou džunglí Philipa Ridleyho

Přidal  |  0 Komentáře

Bez názvuVanilková džungle – provokativní one woman show o křehkém dospívání jedné obyčejné holky a o lásce, kterou hledáme i tam, kde bychom neměli. Monodrama rozkrývající netušený vnitřní i vnější svět dospívající dívky Andrey, již její touha po lásce a domově dovedly až za hranice, kterými si v životě chráníme vlastní celistvost. Nová hra jednoho z nejlepších současných britských dramatiků v české premiéře!
Divadlo NaHraně uvede 3. prosince v Divadle Kampa v české premiéře provokativní hru Vanilková džungle z pera kontroverzního britského autora Philipa Ridleyho. Na omezené ploše monodramatu se v něm rozkrývá netušený vnitřní i vnější svět dospívající dívky Andrey, kterou její usilovné hledání lásky a potřeba domova dovedly až za hranice, kterými si v životě chráníme vlastní celistvost.
S mnohovrstevnatou rolí, jež vyžaduje citlivé odstínění vývoje mladé dívky i její postupné ztráty smyslu pro realitu, se popasuje Diana Toniková, zkušená herečka, která byla od roku 2007 až do loňska jednou z nejvýraznějších osobností Západočeského divadla v Chebu. Překladatelem hry i režisérem inscenace je umělecký vedoucí Divadla NaHraně Šimon Dominik.

Skandální současný britský dramatik Philip Ridley

Hrou Vanilková džungle (v originále Dark Vanilla Jungle), jež získala v roce 2013 na festivalu Fringe v Edinburghu prestižní cenu Scotsman First Award, se českým divákům představuje autor, s jehož dílem se prozatím mohli setkat jen díky inscenaci Rtuť, kterou ve své první sezóně před necelými deseti lety uvedlo Divadlo Letí v tovární hale pražského Karlína. Právě Rtuť, jež je považována za jednu z nejskandálnějších her v dějinách britského divadla, vysloužila loňskému padesátníkovi Ridleymu – jinak též vystudovanému malíři, oceňovanému autorovi knížek pro děti, skladateli, fotografovi a filmaři – přízvisko enfant terrible britského dramatu.
Ani Vanilková džungle není hrou, která by diváka „hladila po srsti“. Sdílení otevřené zpovědi o citovém tápání mladé dívky může vyvolat obrázek toho, jak se současná společnost chová k dětem či ženám, potažmo ženám na pomezí dětství a dospělosti, a výsledný pocit nemusí být vždy příjemný.

One woman show Diany Tonikové

Režisér Šimon Dominik, který pro svoji realizaci v Divadle NaHraně hru sám objevil a přeložil, se ale o diváky nebojí: „Ridleyho hra je brilantně napsaným monologem podněcujícím divadelnost jako málokterý text pro jednoho herce, resp. herečku. Autor bravurně střídá situace, prostředí, vyprávěcí perspektivy a buduje ze slov výrazně konkrétní mikroprostor s jedinečným scénickým potenciálem. Ale to všechno by nestačilo, kdybychom neměli vynikající představitelku. A tou Diana Toniková bezesporu je. Její schopnost přirozeně splynout s postavou, odstínit jednotlivé fáze jejího vývoje a samozřejmě především navázat kontakt s publikem je mimořádná. A tak nemám absolutně žádnou pochybnost, že by Diana nepřesvědčila diváky, aby s ní prožili příběh její postavy, jakkoliv některé jeho situace nejsou zrovna bezbolestné.“