Koníček zvaný filokartie

Přidal  |  0 Komentáře

vlassky-dvur-jakubJistě nikoho nepřekvapí fakt, že oblíbené sběratelství pohlednic je nejrozšířenějším hobby oborem. A to hned po bibliofilii, filatelii a filumenii. V dnes již legendárním pražském Klubu sběratelů kuriozit, kde je evidováno přes dvě stě sběratelských oborů, sekce filokartie patří k těm nejsilnějším. Její členové se chlubí řadou ocenění za největší domácí i světové sbírky. Pohlednice rovným dílem sbírají jak muži, tak i ženy. Svého času se měnily takříkajíc kus za kus, dnes některé z unikátů mají i více než tisícikorunové hodnoty.

Vymyslel to hlavní poštmistrpozdrav-z-kh

Historie pohlednic začíná již v 70.letech 19. století. U zrodu „čumkarty“ stál rakousko-uherský generální poštmistr Heinrich von Stephan, který přišel s náramným zlepšovákem pro ty, kteří nemínili psát dlouhé dopisy. Navrhl proto zavedení jednoduchého korespondenčního lístku, který spatřil světlo světa v roce 1869. Již první výtisky měly natištěnou žlutou dvou krejcarovou známku. Jedna strana byla určena výhradně pro adresu, druhá pak pro sdělení. Tato vysoce praktická poštovní novinka se velmi rychle ujala a již o rok později byla vytištěna i první kresba na lidově řečeno koresponďáku, což je považováno za zrod pohlednic.
První pohlednice měly na zadní straně linky pro adresu a na přední obrázek i místo na stručný text a říkalo se jim „dopisnice“. Předtištěná známka chyběla, tu musel odesilatel již kupovat v různých cenových relacích, dle vzdálenosti apod., a lepit na vyhražené místo, což setrvalo až dodnes.
Po roce 1905 dostala pohlednice současnou podobu, dnes bychom již mohli říci klasickou. A od té doby se též traduje její sběratelství, neboť již tenkrát nebyla považována jen za pouhý suvenýr z cest či připomínku někomu milému.

morovy-sloupBohatá škála námětů

Filokartie, neboli sběratelství pohlednic, má ohromné množství námětů, což je báječný předpoklad pro vytváření různorodých sbírek. V České republice je nejrozšířenější sbírání starých pohlednic s obrázky či snímky měst, městeček, obcí i samot, čím starší, tím lepší. Běžně se pro tento druh vžil název „ místopisné“ nebo „topografie“. Takovéto kolekce mají dvojí smysl – přináší svému majiteli nejenom radost, ale jsou i významným dokladem určité doby i historických kotrmelců, jako v případě pohlednic, dokumentujících dnes již neexistující stavby, čtvrtě nebo celé aglomerace, vymazané z map republiky.
Sbírá se ale skutečně snad všechno z oborů lidské činnosti. Pohlednice s obrázky zvířat, osobností, pohlednice umělecké, sváteční, i pohlednice nejrůznější techniky, ze světa kultury a sportu, v neposlední řadě rovněž pohlednice s náměty vlasteneckými a vojenskými. Ovšem, čím starší rok vydání, tím lépe. Sběratelští fajnšmekři se specializují na kolekce dle dat vzniku či data použití pohlednic. V neposlední řadě i na to, zda jejich exempláře prošli poštou nebo ne.

Když dojdou originály, zaskočí reprintybarbora-jezuitska-kolej-2

Posledních cca deset let se zdálo, že esemesky a internet vytlačí pohlednice z místa jejich popularity a užívání do propadliště dějin. O jejich rozesílání ztráceli především výletníci a turisté zájem, neboť z míst svých cest posílali přátelům a známým momentky, natočené na mobily. Nyní jsme však svědky renesance užívání a oblíbenosti klasických pohlednic, neboť jejich zaslání s milou vzpomínkou z navštívených míst doma či v zahraničí je rozhodně srdečnější a trvalejší než sebedelší esemeska.
Ale ani tak ohromný trh, jakým produkt zvláště dobové pohlednice je, není nevyčerpatelný. Proto se, se vzrůstajícím zájmem veřejnosti především o dobové místopisné pohlednice, rozhodla řada vydavatelů doplnit chybějící originály originálními dotisky polygrafickou technikou, zvanou reprint. Někdy se jedná o též již sběratelsky ceněné, číslované kolekce, jako je tomu kupříkladu v případě sérií kutnohorských památek, vydávaných místním galeristou, které návštěvníci tohoto slavného města vyhledávají nejvíce. Více na: www.aert-tour.cz
barbora-1Kutná Hora, dříve též nazývaná České Athény, je významnou městskou památkovou rezervací, zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou stříbra a stříbrných rud. Ve středověku, koncem 13. století, poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě. Město díky tomu bohatlo, což se dodnes projevuje v úžasných dobových církevních i světských stavbách, z nich je řada vyobrazena právě na vzpomínaných pohlednicích.
K dispozici zde ale mají sběratelé i turisté číslovaných edicí více, kupříkladu kolekce Výtvarné umění současné, edici Obrazárna nebo Iocus. Zvláštní kapitolkou, cenným sběratelským artiklem je i edice pohlednic s líbeznými obrázky Marie Fisherové-Kvěchové (nar.1899 v Kutné Hoře, zem.1984 v Černošicích). Z turistického hlediska však mezi pravé skvosty především patří reprinty dobových pohlednic z edice Kutná Hora historická.
Ivan Černý
Foto: i-passage.cz