Chia, quinoa, karob, špalda či šítake. Přestože mnozí nevědí, co si pod těmito cizojazyčnými pojmy představit, milovníci zdravé stravy tyto rostliny znají a přesně ví, jak je využívat. Chia semínky ze šalvěje hispánské lze například ochutit salát, semeny quiony neboli jihoamerického merlíku nahradit rýži, zrny špaldy zase kávu. V tomto článku představujeme pět netradičních rostlin, které se mohou stát součástí jídelníčku nejen veganů či vegetariánů.
Chia semínka ze šalvěje hispánské
Chia je semínko šalvěje hispánské. Ta se díky svým specifickým podmínkám pro růst pěstuje pouze v oblasti Střední Ameriky. Chia semínkům se přezdívá poklad aztéckých běžců, kteří díky výjimečným vlastnostem semen dovedli mnohem lépe hospodařit s energií. Proto jsou tato semínka mezi sportovci oblíbená dodnes. Jejich unikátnost potvrzuje i fakt, že v době kolem 900 př. n. l. byla v Mexiku využívána jako platidlo. Chia semínka jsou nesmírně bohatá na živiny. Obsahují až třikrát více železa než špenát, dvakrát více draslíku než banány nebo pětkrát více vápníku než mléko. Rovněž jsou nepřekonatelným zdrojem rostlinných omega 3 kyselin a bílkovin. Díky svému unikátnímu složení mají pozitivní vliv na srdce, cévy a paměť či napomáhají prevenci vzniku Alzheimerovy choroby. Chia semínka se podle něj dostávají v posledních letech do popředí zájmu. Konzumují se v celku i mletá. Hodí se do různých salátů, lze je přidat také do jogurtů nebo pečiva.
Quinoa z jihoamerického merlíku
Merlík čilský neboli quinoa byl původně oblíben mezi Inky. Nyní se pěstuje v hornatých oblastech Jižní Ameriky, především na svazích And. Přestože quinoa patří ve světě k nejpopulárnějším zdravým potravinám, v České republice není stále příliš známá. Merlík čilský představuje jednu z nejbohatších rostlin na proteiny. Obsahuje totiž všech devět esenciálních aminokyselin včetně vzácného lysinu. Dále je bohatý na vlákninu, jejíž podíl je až dvakrát vyšší než u jiných obilovin. Díky tomu je vhodnou potravou při zažívacích potížích. Krom toho významně snižuje riziko rakoviny prsu a srdečních onemocnění. Quinoa se vyznačuje i vysokým obsahem minerálů, především železa, vápníku, hořčíku a vitamínů B2 a E. Má nízký glykemický index, což podporuje snižování krevního tlaku a je tak vhodná i pro diabetiky. V současnosti se semena merlíku využívají k přípravě mouky nebo jako vhodná příloha namísto rýže. Čerstvé listy merlíku se pak hodí do salátů.
Karob alias svatojánský chléb či rohovník
Karobový prášek pochází z plodů dřeviny Ceratonia Siliqua rostoucí ve Středomoří. Karobu se přezdívá také svatojánský chléb nebo rohovník. Jeho kvalit si byli vědomi už Řekové a Egypťané, u nichž tvořil běžnou součást jídelníčku. V současnosti se lusky a semena karobu využívají v potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Karob je výborným zdrojem bílkovin, vitamínů a minerálů. Je bohatý především na hořčík, vápník, železo a vitamíny A, B a D. Lusky bez pecek slouží jako zdravá náhražka kakaa. Karob totiž neobsahuje kofein a má výrazně nižší kalorické hodnoty. Z hlediska nutričního složení je v karobu zastoupeno pouze 7 % tuků a až 48 % cukrů. Z tohoto důvodu jej není potřeba doslazovat. Mimo to obsahuje i vysoký podíl vlákniny. Mezi další zdravotní benefity patří snižování cholesterolu v krvi a snižování krevního tlaku.
Špalda neboli druh rozpadavé pšenice
Špalda je jednou z nejstarších kulturních obilovin, původem z oblasti Mezopotámie. Jedná se o druh rozpadavé pšenice, jejíž popularita v oblasti zdravé výživy rychle roste díky bohatému nutričnímu složení a obsahu komplexních karbohydrátů, nerozpustné vlákniny, aminokyselin a vysokému podílu vitamínů a minerálů. „Špalda obsahuje vysoké množství bílkovin a speciální karbohydrát mukopolysacharid, který podporuje kvalitu a životnost kostí a rovněž uvolňuje energii do těla postupně. Zároveň je díky vysokému obsahu vlákniny a nízkému podílu lepku mnohem stravitelnější než běžná pšenice,“ řekl Jan Petr ze společnosti Vitalvibe. Špaldu je též možné využívat jako zdravější a kvalitnější alternativu kávy, protože neobsahuje kofein.
Šítake aneb houževnatec jedlý
Šítake, poslední z našeho přehledu sem trochu nepatří: Je to houba, ne rostlina. V Česku se nazývá houževnatec jedlý, pochází z Japonska. Její název je složen ze dvou slov. Ší, tedy dub, a take, houba. V současnosti se šítake těší vysoké popularitě, po žampionech je druhou nejpěstovanější houbou na světě. Oblíbená je jak pro svou lahodnou chuť, tak i bohatý podíl zdraví prospěšných látek, především železa, hořčíku a vitamínů B a D. Šítake obsahuje vysoké množství lentinanu, který má pozitivní vliv na imunitní systém. Lentinan je v Japonsku schválen i pro léčbu některých typů rakovin. Vedle toho je houba výborným antioxidantem. Zachytává totiž volné radikály, které v těle vznikají nesprávným stravováním. Nedávné výzkumy navíc odhalily, že houba snižuje riziko vzniku srdečních a cévních onemocnění, včetně aterosklerózy. Osvědčila se i jako lék proti akné.
Foto: Vitalvibe
