PhDr. Jiří Sommer (nar. 1937) je rodák z Golčova Jeníkova. Vysoký, šlachovitý chlapík, který dlouhými kroky měří rád a často domácí luhy i nejrůznější kouty za humny, je původním povoláním učitel, středoškolský profesor. Je to vidět nejenom na jeho vystříbřené mluvě, ale zvláště pak na vědomostech, především z historie. Jak by ne, když působil i na katedře filozofie na pedagogické fakultě v Praze, a též na katedře dějepisu.
„Pane doktore,“ zajímá nás,“ tady jsou asi někde prapůvody vaší tvorby, nemýlíme-li se?“ „Historie,“ usmívá se „ potažmo česká a také historie umění, kterou jsem na katedře také přednášel, se zároveň stala mým koníčkem. Když přišel důchodový čas a já odešel mimo pracovní poměr, tak jsem ale ještě působil externě na některých středních školách, mj. i na škole cestovního ruchu. A tady jsem se rozhodl, že svůj zájem o historii také zpracuji knižně.“
Pojem historie je téměř bezbřehý. Jaká výseč vás lákala nejvíce?
„ Prvořadě mne zajímají české a moravské hrady a zámky. Zejména pak konfrontace legend, bájí, mýtů a pověstí s historickou realitou. Čili, stalo se to, o čem pověsti vyprávějí, skutečně, či je pověst vymyšlená či odpovídá osobám a skutkům, které se tam či onde reálně odehrály. Při sběru materiálů a pokladů jsem pročetl tisícovky stran v nejrůznějších knížkách a publikacích i kronikách, kde byly nějaké pověsti zaznamenány. Projel jsem a zhlédl všechny dostupné hrady a zámky. Přitom jsem psal a psal, až vznikla první „nesmělá“ knížka Báje, mýty a pověsti, na níž jsem navázal už daleko komplexnějším „geniem loci“ s titulem Hrady a podhradí, kde je
obsaženo deset objektů s pokusem zevrubně zachytit realitu i pověsti, spojené s těmito objekty. Třetí mojí prací byla Osudová zastavení českých dějin.“
O dějinách sportu i Rudolfově levobočku
Český spisovatel to nemá v současnosti příliš lehké. Člověk by až řekl, že není těžké knížku napsat, ale najít vydavatele. I přes úspěch všech tří titulů Jiří Sommer již pro nový rukopis Osudové zastavení českých dějin II., knižní redakci nenašel. Rukopis tak ještě pořád čeká na svého nakladatele. Chuť psát však Jiří Sommer jako turista, zvyklý na nejrůznější překážky při cestách divočinou, neztratil. A tak spatřila světlo světa jeho další kniha pod názvem Dějiny sportu s podtitulem Sporty našich předků.
„K napsání této knížky mě vedl jednak osobní zájem o sport a jednak zájem o umění, které sportovní klání zobrazovalo. Takže jsem vyšel z nejstarších antických památek a dotáhl to v podstatě až do současnosti.“
Spisovatel Jiří Sommer se ve své tvorbě ale věnoval i jednomu z nejvíce kontroverzních králů, jaká Česká koruna zažila – císaři Rudolfu II. Na mysli máme jeho beletristický román Císařův bastard.
„Doba Rudolfa II. je velké téma, hlavně pak osoba císaře samotná. Silně mne zaujal příběh jeho nemanželského syna Julia Cesara, takže jsem kusou informaci o jeho životě dofabuloval do podoby románu,“ dodává profesor Sommer.
Spisovatelova múza
Každý umělec potřebuje svou Múzu. V případě Jiřího Sommera je to jeho žena, se kterou absolvoval všechny výlety a túry po památkách doma i v zahraničí. Paní Milena je nejenom jeho inspirací, ale i pravou rukou a první čtenářkou, na jejíž kritická slova a připomínky vždycky dá. Jiří Sommer je rovněž člen Syndikátu českých novinářů a jeho turistické reportáže a články z prostředí našich hradů, zámků a dalších významných památek můžeme číst v řadě magazínů. Aby toho nebylo dost, jako senior přednáší na Univerzitě třetího věku v Praze a na Centru celoživotního vzdělávání v Říčanech. Spolu s chotí pak pro věkové skupiny 55+ organizují zájezdy po památkách a dalších zajímavostech České republiky.
„Nicméně jako úlet,“ říká závěrem našeho posezení doktor Sommer, „ jsem se pustil do knížky recesistických povídek, inspirovaných tragikomickými situacemi, s nimiž jsem se ve svém životě setkal. Knihu, kterou právě dokončuji, jsem pracovně nazval Jak z toho ven. Ještě mám rozepsanou detektivku Kapky Kristovy krve. A pokud zdraví dá, tak se chystám na autobiografickou věc, s pracovním názvem Inventura ztracených iluzí…“
Ivan Černý
Foto: archiv
