S Drákulou do nebe

Přidal  |  0 Komentáře
Jak říká známá pravda, skutečného autora dělá až čtvrtá kniha. První tři, to je takové spisovatelské otírání parůžků. Běh na dlouhou trat, při kterém řada adeptů většinou odpadne. Sbírání zkušeností, tvorba způsobem pokus, omyl a konečně trefa do černého.

Chce to mít především dobrý námět. A pak výdrž, tvůrčí sebekázeň a neodolatelné nutkání prostřednictvím papíru sdělit své myšlenky ( a v neposlední řadě i jistý názor) světu. Tato skutečnost se týká i Vlastimila Vavřína, který v současné době vyzrál do role skutečného spisovatele po titulech Nůž do chleba, Podzemní řeka a Spaste naše duše svým čtvrtým literárním dílem – knihou S Drákulou do nebe (vydalo nakladatelství Akropolis v loňském roce).

Bez názvuStrhující novela

Vavřínův rukopis se náramně liší od běžné produkce současných domácích autorů. Nezabývá se milostnými trojúhelníky či manželskými šarádami a už vůbec není určen milovníkům “lehké četby”. Naopak, má tzv. druhé plátno a při vší fiktivitě vychází z reálů tragických události občanské války na Balkáně, po “humanitárním” bombardování Jugoslávie. Sarajevo, Mostar, Kosovo, pamatujete? Ale nepředbíhejme…
Kniha S Drákulou do nebe má dvě části. První vypráví svěžím jazykem o rošťárnách partičky malých uličníků, nahlížených stárnoucím umělcem v místě jejich dětství – Kotlince. Díky jeho výraznému zjevu, černým vlasům, pronikavému pohledu a svéráznému oblečení se děti domnívají, že objevily upíra. Vavřín mistrně vykresluje charaktery a morální profily jednotlivých postav a cíleně tak připravuje čtenáře na druhou, gradující dramatickou část knihy.
Ta zastihuje malé protagonisty již o desítku let starší. Z dětí jsou dospělí a opět se setkají v rodné Kotlince uprostřed válečné vřavy, v obklíčení znesvářenými stranami. Přichází čas boje bývalé dětské party o život a přežití. Každý den je naplněn násilím, podlostí, zrůdností a ohavnostmi. Jak říká autor ústy jedné z postav, v Kotlince se daří  jen vyvoleným, či všehoschopným. Ale přes všechnu křehkost lidských vztahů v té denodenní mrzké bídě, vítězí touha po přátelství a lásce. Navzdory všem válečným útrapám si bývalí darebáčci z Kotlinky všichni snaží pomáhat. Až do okamžiku, kdy blízkost smrti mění všechna předsevzetí a plány…DSC_0005
Sugestivně napsaná novela je rámována krátkými deníkovými záznamy jednoho z hlavních hrdinů, posouvajících děj kupředu. Vlastimil Vavřín, původním povoláním novinář, též zdařile pracuje s dialogy, nevyhýbá se ani slengové hovorové řeči a rád si zabrousí při psaní pro řadu citátů či příměrů do Bible i klasické filozofie. Výsledkem je rukopis, který nejenom, že nenudí, ale upoutá a donutí své čtenáře k zamyšlení, zda se to vše nemůže znovu opakovat. Třeba nedaleko nás, či nedej bože přímo u…

Curriculum vitaeIMG_7808

Vlastimil Vavřín (nar. 1959) vystudoval Fakultu žurnalistiky University Karlovy. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století byl redaktorem ve středočeském deníku Svoboda, ve Večerní Praze a v Občanském deníku. V počátku své literární tvorby se zabýval poezií, posléze pouze prózou, napsal i filmový scénář. Knižně vydal Nůž do chleba (1984), o pět let později mu vyšla Podzemní řeka, v roce 2006 Spaste naše duše a o rovných deset let později S Drákulou do nebe. Vavřín své tituly takříkajíc nesype z rukávu, každý rukopis, jak říká, musí uzrát a nic se nemá uspěchat. O to jsou pak výsledky lepší. Ostatně, jak říkával slavný spisovatel Arnošt Lustig, knížky se (s prominutím), píší zadkem. Vlastimil Vavřín je psal o přestávkách, jak mu jeho činnost šéfa komunikační agentury Laurus Press Servis, kterou založil krátce po Listopadu 1989, dovolila.
V současné době se Vavřín především organizačně věnuje legendární Umělecké besedě. Není proto náhodou, že právě představovaný knižní titul je včetně obálky ilustrován pracemi Olbrama Zoubka, který je dlouholetým členem a čestným předsedou tohoto slovutného spolku. Není bez zajímavosti, že díky jeho grafikám se kniha S Drákulou do nebe stala sběratelským artefaktem milovníků díla sochaře Olbrama Zoubka.

Ivan Černý
Momentky z autorského čtení nafotografoval Jan Parkman, spisovatel Vlastimil Vavřín zleva