Na první pohled neslučitelné zvládla sloučit akademická malířka a fotografka Eva Výborná.
Přesvědčit se o tom můžeme na její výstavě v historické budově Jihočeského muzea v Českých Budějovicích na Dukelské třídě od 16. března do 30. dubna tohoto roku.
Slovy kunsthistorika: Výstava nazvaná Tvary ticha zavede diváka do světa abstraktních forem, barev a tvarů, otevírajících cestu k nové vizuální zkušenosti a nevšednímu uměleckému zážitku.
Eva Výborná je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze (1996) a Pedagogické fakulty v Českých Budějovicích (1989). Samostatně vystavuje od roku 1991. Výstava v Jihočeském muzeu je v pořadí její dvacátá samostatná. Kromě toho se zúčastnila na tři desítky skupinových prezentací doma i v zahraničí. Má též za sebou tvůrčí pobyt v Hannoveru a v Nicaragui. Umělkyně žije a pracuje v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Od roku 1996 je činná jako odborný pedagog na SUPŠ Sv. Anežky České v Českém Krumlově, kde od roku 1998 působí i jako vedoucí oboru užitá malba. Eva Výborná patří ke kumštýřské generaci, která vstoupila na scénu výtvarného umění v polovině 90. let. Zabývá se malbou, kresbou, prostorovými instalacemi a od konce devadesátých let rovněž výtvarnou fotografií. Jejím hlavním vyjadřovacím prostředkem je jazyk geometrie.
Hra tvarů, světel a stínů
Nahlédněme takříkajíc pod pokličku fototvorby zmíněné autorky, která ani s aparátem v ruce nezapře malířku. Výborná fotografuje modely, které sestavuje převážně z bílých geometrických forem. Využívá při tom barevných filtrů a nasvícení, což jí umožňuje naplnit intenci obrazu prostřednictvím média fotografie. Zatímco její starší práce se vyznačují potlačením geometrické formy, rozostřením a měkkým rozptýleným světlem, novější cykly často zdůrazňují dynamickou kresebnou linii, vznikající využitím plastových modelů. Vertikály a horizontály odkazující k architektuře jsou však nahrazeny členitými křivkami. Světelná interpretace modelů narušuje vnímání materiální polohy. Samotné fotografie vznikají spontánně ve větších cyklech, ze kterých je následným výběrem komponován celek.
Důležitou roli hraje princip náhody, změny měřítka i neobvyklý úhel pohledu. Fotografie jsou proto tvarově překvapivé, významově nejednoznačné a působivé. Je třeba říci, že výstava v Jihočeském muzeu představuje výběr z několika fotografických cyklů, vzniklých během posledních pěti let.
Pokud se vnímavější pozorovatel prací Evy Výborné na cestě k nové vizualitě pozastaví v pokušení říci, „že už přece svého času“, tak se rozhodně nemýlí. Již historik umění Jiří Valoch totiž zmiňuje návaznost autorčiny práce na tvůrce českých meziválečných avantgard, například Františka Drtikola, Jaroslava Rὃsslera či Jaromíra Funkeho, což však na výborném výsledku uměleckých snah Evy Výborné zhola nic nemění, neboť, jak již řekl svého času sám Aristoteles, vše už bylo napsáno.
Ivan Černý
Foto archiv Jihočeského muzea v Českých Budějovicích
