Zbavte se sezonní alergie

Přidal  |  0 Komentáře

Alergie se objeví, když náš imunitní systém není zkoordinovaný. Příčin tohoto stavu je  třeba hledat mimo jiné až v prenatálním období a tudíž my sami na našem současném stavu nemusíme nést vinu. Zato se ale můžeme postarat o to, aby se alergie vyhnuly našim potomkům.

Symptomy sezonních alergií, které se, jak již název napovídá, objevují v určitou roční dobu většinou, začneme pociťovat tehdy, když venkovní plísně vyloučí své zárodečné buňky nebo když rosliny za účelem oplodnění jiných rostlin do vzduchu uvolní malé pylové částice, a my je vdechneme. Začneme kýchat, máme plný nos, pálí nás oči. O tom, že se může jednat o velmi nepříjemný stav, vás přesvědčí nejeden alergik. Ovšem pozor! Alergie rozhodně není záležitostí jen jarních měsíců. Na jaře v našich zeměpisných šířkách tzv. dominantními alergeny bývají pyly dubu, ořešáku, platanu, břízy, jírovce, buku, řepky, borovice a prvních trav. V létě je trápí například pyly černého bezu, lípy. A až do října jim kazí náladu řada bylin jako ambrózie, jitrocel, řada kopřiv, ale i pampelišky, pelyněk nebo třeba i šťovík a trav jako bojínek, pýr, ale třeba i rákos nebo žito.

Alergie u dětí

To, že za skutečností, jestli se z nás během života stanou alergici, stojí i stav životního prostředí spolu s nadužíváním antibiotik, už zní jako obehraná písnička. Ale bohužel na ní něco je. Mnoho vědeckých studií potvrdilo, že na tom, jestli se u nás během života vyvine alergie a v jaké míře, se do jisté míry podepisuje stav životního prostředí, ve kterém žila naše matka v době, kdy nás nosila pod srdcem. Právě v prenatálním období se totiž formuje imunitní odpověď organismu. A z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že na této teorii něco je. Své těhotenství jsem prožila v klidu v panenské přírodě Nového Zélandu. Má osmiletá dcerka nejenže netrpí žádnou z forem alergií, které sužují většinu jejích spolužáků, ale ještě nikdy neonemocněla horší chorobou než je rýma a kašel. Kamarádky mi říkají, že mám štěstí, já na to, že jsem o dcerku náležitě pečovala už v době, kdy byla v mém bříšku. A to samé radím i všem nastávajícím maminkám, které tak mohou přispět k tomu, aby se z jejich dětí nestali alergici. Rozumím, že strávit těhotenství u moře asi může málokdo, ale existuje řada dalších kroků, kterými můžete riziko vzniku alergie u vašeho nenarozeného dítěte když ne zcela eliminovat, tak alespoň významně snížit.

1M2A3461small

Eliminujme alergie u dětí

Buďme ale konkrétní. Jaké kroky by tedy měla nastávající matka učinit, aby zabránila vzniku alergie u svého potomka? V posledních letech řada studií prokázala, že na buňky imunitního systému a alergický zánět má vliv vitamín D, respektive jeho nedostatek. Před oplodněním, během těhotenství a laktace by hladina vitamínu D3 měla dosahovat 60 až 100 ng/ml (nanogramů na mililitr). Vitamin D v přirozené formě obsahuje jen malé množství potravin (losos, makrela, žloutek), a proto se jím řada potravin obohacuje (mléko, mléčné výrobky, pečivo). Dalšími zdroji vitaminu D jsou doplňky stravy (vitaminové směsi), hlavním zdrojem však zůstává sluneční záření. Nastávající maminky by se zkrátka měly přiměřeně vystavovat slunečním paprskům. Ale se sluněním to samozřejmě nepřehánět a dostatečně se chránit před dalším strašákem v podobě rakoviny kůže.

Nabuďte svou mikrobiální floru

Dalším pozitivním krokem, kterým svému nenarozenému dítěti prospějí, je jakési „nabuzení“ mikrobiální flóry konzumací syrového ovoce, zeleniny, fermentovaných potravin a probiotických suplementů. To vše by mělo stabilizovat poměr omega 6 a omega 4 mastných kyselin. Velmi prospěšná je i konzumace masa ze zvířat krmených trávou, tedy nejlépe v biokvalitě, ryb chycených ve volné přírodě a čistých suplementů rybího oleje. A samozřejmě by se měly kompletně vyhnout konzumaci potravin již zpracovaných a připravovaných na méně kvalitních zeleninových olejích. Velmi důležité je i kojení. Novorozené dítě by pak mělo být kojeno nejméně po dobu šesti měsíců, ideální dobou je 12 až 18 měsíců. Mateřské mléko dítěti v zárodcích jeho života poskytuje cenné imunoglobiny, které hrají velkou roli v podpoře imunitního systému, který se právě v této době vytváří a formuje. Mateřské mléko je také zdrojem řetězce saturovaných tuků, jakými jsou například lauricidin, který posiluje imunitní buňky. Mateřské mléko poskytuje také protilátky třídy IgA, které jsou také nazývány slizniční protilátky a probiotika, která „očkují“ trávicí trakt dítěte a pomáhají mu bránit se proti nebezpečným mikrobům, které by jinak mohli poškodit jeho výstelku.

Očkované děti a alergie

Vědecké výzkumy a statistiky ukazují, že očkované děti jsou k alergiím náchylnější. Studie z roku 2010 zjistila, že 40 procent očkovaných dětí trpí nejméně jednou alergií. Z neočkovaných dětí se jednalo o méně než 10 procent dětí. Ten samý výzkum prokázal, že téměř 11 procent očkovaných dětí trpí sezonními alergiemi, které naopak nesužují pouze 2,5 procenta neočkovaných. Zde ale rodiče nenabádám, aby bojkotovali povinná očkování, čímž by překročili zákon.

Alergie u dospělých

Potud alergie u dětí a co dospělí, kteří začnou kýchat na jaře a skončí na podzim? Špatnou zprávou totiž je, že pouhá péče naší matky nás nespasí. S určitým druhem imunitního poškození je totiž možné se setkat kdykoliv v průběhu života, a to například následkem fyzického traumatu, ať již následkem pádu, uklouznutí, autonehody, ale i špatných spánkových návyků nebo postoje, který může způsobit částečné vykloubení krční páteře. Následuje klasická řetězová reakce v podobě tlaku na mozkový kmen následovaným špatně sladěnou imunitou a alergií. Dospělým odborníci pak doporučují podobné rady jako nastávajícím maminkám. I pro ně je důležitá správná hladina vitaminu D, mnohdy je ale nutná celková změna životního stylu, pravidelná detoxikace organismu, popřípadě nasazení protizánětlivé diety založené na eliminaci prozánětlivých potravin a konzumaci anti-oxidantů a celých potravin bohatých na omega 3 mastné kyseliny. Rovněž pomáhá posílení střevní výstelky prostřednictvím probiotik a fermentovaných potravin a od těžších forem pak slibuje úlevu tzv. „specifická alergenová imunoterapie“. Člověk alergický například na pyl břízy od alergologa dostane několik dávek vakcíny obsahující upravený pyl břízy v přesné koncentraci, přičemž velikost těchto dávek se pozvolna zvyšuje. Tělo alergika si tak postupně zvyká na alergen a pomalu na něj přestává reagovat.