Malířku Danu Živorovou inspiruje příroda

Přidal  |  0 Komentáře

DSC_0035V současné době tato talentovaná krajinářka vystavuje již po třetí v legendárním Faustově domě na Karlově náměstí v Praze. K vidění ve zdejších klubových výstavních prostorách, kde se pravidelně střídají výstavy našich i zahraničních umělců, jsou tři desítky pláten přírodních motivů úspěšné malířky, která se štětcům a paletě věnuje posledních deset let.

Uměnímilovná veřejnost, která sleduje tvorbu této talentované autorky, ráda vzpomíná na její loňskou úspěšnou prezentaci v galerii Na chodbě, kterou uspořádala pražská Galerie M56. Poté se výběr z tvorby Dany Živorové přesunul do Olomouce a v tento jarní čas ji tleskají návštěvníci Akademického klubu 1. lékařské fakulty UK v prostorách vzpomínaného barokního Mladotovského paláce, opředeného mnoha pověstmi.

Od výstavy k výstavě

Na tomto místě nelze jinak než konstatovat, že tak, jako se Faust upsal Ďáblu, tak Dana Živorová zasvětila duši Umění. Na to, že nemá klasické školní výtvarné vzdělání, si rozhodně nevede špatně! I když je autodidakt, nezabývá se naivním uměním, ale poctivým krajinářství, které však má daleko do pouhé popisné formy. Její obrazy jsou při vší realitě až snové, navíc, jako by u nich člověk cítil vůni rozkvetlé louky, či ho začaly zábst prsty při pohledu na zaváté lesy. Na současné výstavě ale zimní motivy již neuvidíme, vždy se blíží květen. Za to přibyla řada nových pláten, jak z amerického Coloreda, tak i moravské Pálavy.

Příroda nám dává klid…DSC_0891

… jak říká Ing. Dana Živorová, která ráda trávívá svůj volný čas v lesích, na loukách i vinicích, u rybníků i na březích řek či jezer, kde se kochá krajinou a nasává inspiraci ke své tvorbě. Ta je ve výsledku pohlazením na duši nejenom autorce samotné, ale i milovníkům jejích obrazů.  Názvy jejích děl jsou jednoduché, ale výstižné:  Rána na Šumavě, Adršpach, Louka s vlčími máky, či Pozdní odpoledne u tůně.  Nebo docela prostě: Pálava.
V žilách Dany Živorové ji kolují geny jejího děda krajináře Liboslava Šimona a vzdáleného příbuzného akademického malíře T.F.Šimona. Ona sama ale malbu nestudovala. To však nic nemění na tom, že její teplé barvy a zkušené tahy štětcem vyklouzlí krajinu, která ať již v rámu či nikoli ozdobí jakýkoliv interiér. Do plenéru už ale jako její děd s malířskými štaflemi a paletou nechodí, jen se hodiny a hodiny při procházkách a výletech rozhlíží po tom pravém námětu. Ten si vyfotografuje a doma pak maluje v klidu a pohodlí. Není to nic nového. Podle fotografií už maloval kupříkladu Alfons Mucha či Max Švabinský. Běžně tak maluje většina současných krajinářů.

DSC_0034Pod Čerchovem i ve Slovinsku

Malovat začala Dana Živorová na mateřské dovolené. Především pak pro ni její tvorba působila jako jistý druh odpočinku a relaxace v protiváze vysilujícímu a náročnému povolání ve zdravotnictví, kde působila 30 let. I proto se v Akademickém klubu cítí jako doma, vždyť nedaleko odtud ve fakultní nemocnici strávila valný čas svého života.
Jak je konečně vidět i z jejích pláten, Dana Živorová miluje Šumavu i Domažlicko, kde má její rodina již třetí generaci chalupu. Proto zde také mnoho jejích obrazů vzniklo. To jí ale nebrání, aby nemalovala všude, kam ji zavede profese jejího manžela geologa, se kterým se toulá nejenom po domácích luzích a hájích, ale též i daleko za humny. A tak i na výstavě v galerii Faustova domu na Karlově náměstí v Praze můžeme obdivovat rovněž její náměty kupříkladu ze Slovinska či Řecka. DSC_0888Naprostou novotou pak voní zpracované motivy z Národního parku Podýjí, kde byli s manželem na výletech v druhé polovině loňského roku.
Každá vernisáž Dany Živorové je spojena s koncertem klavírního mistra, kterým je její mladší syn Tomáš. Jeho skladby a improvizace zdařile korespondují s obrazy jmenované umělkyně, jakoby vítr hrál na haluze stromů z vystavovaných líbezných zátiší.
Obrazy Dany Živorové jsou jak v soukromých sbírkách, tak zdobí i řadu interiérů podnikatelských pracoven i veřejných budov.  Podívat se na ně můžeme jak v Praze, ve Faustově domě do konce dubna, tak na podzim v Kutné Hoře, kde bude mít Živorová další výstavu.

Ivan Černý
Foto archiv