Ze všech stran slyšíme, že omega 3 mastné kyseliny by měi tvořit základní část našeho jídelníčku. Ovlivňují duševní vývoj, nervovou soustavu i obranyschopnost organismu, ochraňují před onemocněními srdce a cév, rakovinou a podle posledních stuidií i alzheimerem. Skutečně je tomu tak?
Názory na spojitost mezi rakovinou a konzumací omega 3 mastných kyselin se různí. Eskymáci, jejichž denní příjem omega 3 mastných kyselin je ze všech nádorů nejvyšší, trpí nejnižším výskytem rakoviny tlustého střeva a testy uskutečněné ua zvířatech potvrdily, že zpomalují progresy tohoto onemocnění. Pozitivní výsledky jsou prý zaznamenány v případě rakoviny prsu. S jinými poznatky ovšem nedávno přišel prestižní Žurnál asociace americké medicíny, podle kterého vzniku rakoviny omega 3 mastné kyseliny nezabrání. Dobrou zprávou je kyseliny bodují na jiných polích.
Nové studie do potenciálních benefitů konzumace omega 3 mastných kyselin zahrnují i záněty trávicího traktu a autoimunní onemocnění jako lupus, cukrovka a revmatoidní artritida. Vědci ovšem upozorňují, že zdravotní efekt konzumace těchto kyselin je stále dalekosáhlý a nelze podle nich doporučit než hojnou konzumaci ryb a jiných potravin bohatých na tyto kyseliny.
Začalo to u Eskymáků
Vše začalo na počátku sedmdesátých let, když vědci se vědci začali pozastavovat nad tím, že jen málo Eskymáků trpí vysokou hladinou cholesterolu, onemocněním srdce, revmatem nebo záněty kloubů, a to i přesto, že jedí velké množství tuku. S masem tučných ryb a tuleňů, kteří dominují jejich jídelníčku, konzumují i hodně bílkovin a málo cukru. Prospěšnost konzumace ryb je zřejmá i u Japonců, u kterých jsou ryby základem jídelníčku již po staletí a stejnou dobu dominují v žebříčkách dlouhověkosti. Zajímavý je i poznatek, že pokud se Japonec přestěhuje do USA a přizpůsobí svůj životní styl včetně stravovacích zvyklostí, v dalších generací vzroste počet kardiovaskulárních potíží. Jako důkaz to je, myslím, postačující. Tajemstvím jsou omega 3 mastné kyseliny. „Omega 3 mastné kyseliny (známé také pod názvem n-3 mastné kyseliny) jsou polysaturované mastné kyseliny a základní výživovou látknou nutnou pro zdraví,“ vysvětluje Dr. Frank Sacks, profesor oddělení výživy a prevence kardiovaskulárních onemocnění na Harwardské škole veřejného zdraví. „Člověk je potřebuje pro mnoho základních funkcí lidského těla jako kontrolu nad vznikem krevních sraženin a výstavbu buněčných membrán v mozku. Omega 3 mastné kyseliny jsou totiž zabudovány do buněk, jejichž membrány jsou díky tomu propustnější, což jim umožňuje snadnější komunikaci. Díky tomu se například hormony serotonin nebo dopamin snázeji dostanou do buňky (a obráceně). Výsledkem je dobrá nálada. Proto jsou omega 3 tak účinné při léčbě deprese. Stejně pozitivně působí na vývoj mozku i ldskeého plodu, ale i na chování, myšlení a prožívání. Vliv mají i na krevní cirkulaci, snižují krevní tlak, působí na ředění krve. Jejich jedinou nevýhodou je skutečnost, že je naše tělo není schopno vyrobit, musíme je tělu dodávat prostřednictvím potravy.“
2 typy kyselin
Hlavním zdrojem omega-3 mastných kyselin je mateřské mléko (proto je pro kojence nejideálnější formou výživy, kyseliny je chrání před infekcím, nádorovým onemocněním a alergiím), rostlinné oleje a maso tučných ryb, které bychom měli konzumovat dvakrát týdně. Existují dva hlavní typy omega 3 mastných kyselin v našem jídelníčku: prvním je kyselina alfa-linolenická (ALA), kterou najdeme v některých zeleninových olejích, jako například v oleji ze sojových bobů, řepkovém oleji, ve lněných semenech a vlašských ořeších. ALA kyselinu rovněž obsahují některé odrůdy zelených zelenin jako v obyčejné a růžičkové kapustě, špenátu a listové zelenině. Další typ, kyselina eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA) se nachází v mastných rybách. Tělo částečně přetváří ALA kyselinu na kyselinu EPA a DHA. Zatím bohužel nevíme, zda oba typy kyselin jsou tělu stejně prospěšné, i když obě jako prospěšné vypadají. Většině lidí se bohužel v dostatečném množství nedostává ani jedné z nich. Pro zachování dobrého zdraví byste se měli snažit každý den zařadit do svého jídelníčku alespoň jeden zdroj omega 3 mastných kyselin ať již z jednoho nebo druhého zdroje. To může být prostřednictvím mastné ryby (losos, makrela, sleď, tuňák, sardinka, úhoř, sumec či pstruh), lžičku řepkového či oleje ze sojových bobů v salátovém dressingu nebo při vaření nebo hrsti vlašských ořechů či lněných semínek zamíchaných do ranních cereálií.
Omega 6 mastné kyseliny
Omega 6 mastné kyseliny (také známé pod názvem n-6 mastné kyseliny) jsou také polysaturované mastné kyseliny, které jsou základní výživovou látkou, kterou naše tělo není schopno vyrobit a my jí mu musíme dodat v potravě. Jsou základní součástí jídelníčku západního světa, běžné zdroje zahrnují kukuřici, bavlněná semínka a oleje ze sojových bobů. Omega 6 mastné kyseliny snižují hladinu cholesterolu (špatného cholesterolu) a redukují záněty a ochraňují před onemocněními srdce. Oboje, jak omega 3 mastné kyseliny, tak omega 6-mastné kyseliny jsou zdraví prospěšné. Teorie, že omega 3 mastné kyseliny jsou pro tělo prospěšnější než omega 6 mastné kyseliny, není podpořena vědeckými důkazy. Omega 3 mastné kyseliny a omega 6 mastné kyseliny, to je vlastně „dobré látky rozloženy na dobré látky“.
Přírodní formou nebo suplementy?
Přirozená forma je samozřejmě lepší, a to proto, že rostliny a ryby, které obsahují omega 3 mastné kyseliny, obsahují i jiné výživové látky, jako proteiny, vitamíny a minerály. Lidé, kteří nejedí ryby nebo jiné potraviny bohaté na tyto kyseliny by měli zvážit užívání suplementů obsahujících 500 mg kyselin každý den. Tyto suplementy většinou obsahují rybí olej, existují ale i vegetariánské verze obsahující ALA kyselinu. Studie doporučují, že lidé, kteří prodělali infarkt, by měli užívat dávku větší, a to zhruba dvojnásobnou). Pokud to je váš případ, zkonzultujte množství se svým lékařem.
