Jeho oleje najdeme v posledním desetiletí v soukromých sbírkách i galeriích, draží se na aukcích uměleckých děl.
I přes to, že úspěšně absolvoval svého času Střední umělecko-průmyslovou školu v Uherském Hradišti v ateliéru národního umělce Jana Blažka (1969) a zvládl talentové zkoušky na AVU v Praze, přijat nebyl, vzhledem k vysokému počtu účastníků. Richarda Knota, narozeného 1952 na Vsetíně, odmítnutí sice zabolelo, ale nesklátilo. Narukoval na dva roky do Plzně na vojnu a místo malířského akademického titulu posléze získal doktorát na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po té se zapojil do běžného výrobního procesu, kde vystřídal řadu zaměstnání, včetně činnosti v médiích a nakladatelství. Ale i tak si až do konce milénia maloval takříkajíc pro radost. Dnes však už prodává i maluje na zakázky, potvrzujíc tak pravidlo, že skutečný talent se vždycky prosadí.
Umělec vskutku renesanční
Richard Knot výborně fotografuje, dobře zpívá, pod pseudonymy píše kratší prózy a především se vyjadřuje prostřednictvím olejových barev. Mezi přáteli a spolupracovníky je znám svým bezbřehým smyslem pro humor, který vystopujeme i v jeho dílech. Uplatňuje ho především ve své literární činnosti, ale i v malování, to pak při portrétování osobností, ať již je to kupříkladu režisér Zdeněk Troška nebo třeba legendární pražský knihomol Vráťa Ebr, či sexuolog Radim Uzel, kterým rozjasňuje tváře a stahuje rty do úsměvu.
Richard Knot ovládá jak portrétní, tak figurální malbu. Je rozený krajinář a baví se i zátišími. Vystavuje v Praze a na Moravě, tleskali mu v Krakově, Vratislavi, Drážďanech i Berlíně. Jeho dílo putovalo též na výstavy v Kodani a Stockholmu. Řadu Knotových pláten charakterizuje modrá a fialová. Přiznává, že tyto barvy má nejraději od dob, co při svých zahraničních tvůrčích toulkách opakovaně hledal inspiraci na řeckých ostrovech. Kolébka naší civilizace mu učarovala, instinktivně cítil, že tady je jako malíř doma a zcela intuitivně se nechal inspirovat mozaikami starých Řeků.
Jestliže kupříkladu Pisaro maloval, jako když bodá kordem, či Kupka občas nanášel barvy sochařskou špachtlí, tak Knot tvoří dlouhými tahy štětce. V závěru malby pak dílo už jen koriguje malými zásahy. Mimořádný tvůrčí přístup to je především u portrétů, které při veškeré tvůrčí nadsázce jsou realistické – tudíž, jak laici rádi říkají, jsou si podobní a přece to není fotografie.
O krajinářích se říká, že jsou to malíři, kteří nezvládnou figuru. To se v žádném případě Richarda Knota netýká, protože zejména rád (a dobře) maluje akty. Cudné i odvážné. Ba i erotické, až do karikující podoby s jistým ovlivněním díky dlouholetému přátelství s malířem Kájou Saudkem. Ačkoli tu a tam Richard Knot vyrazí se „štaflemi“ do plenéru, neboli se toulá krajinou, jak staří mistři dělávali, především ale tvoří ve své pražské pracovně, kde řeší vydavatelské a jiné povinnosti, a má zde i malířský stojan. Podle fotografií nemaluje, portrét si musí jeho objednavatel hezky vysedět. Krajiny zvládá díky kresbám ve skicáku, na zátiší potřebuje určité předměty, které si výtvarně aranžuje, akty maluje podle modelek různého věku „ a tonáže“, jak rád dodává. Tady přijímá i publicisty, píšící o některé z jeho výstav, či o Knotově umělecké dráze, tak jako i nyní…
Kabinet kuriozit
Tady by se líbilo i císaři Rudolfu II. Pracovně kraluje velký oválný lakovaný a bohatě perletí vykládaný čínský stůl s nejrůznějšími výjevy včetně draků, sloužící především k poradám se spolupracovníky. Kam se ale člověk podívá, visí či jsou opřeny o zeď samé Knotovy obrazy, jako hmatatelný důkaz jeho tvůrčí invence a pracovitosti v duchu Aristotelova přikázání „ani den bez čárky“, což je ten nejlepší recept na cestu k úspěchu. Velká i malá plátna, portréty, akty, krajiny, ba i ostravská huť v celé své industriální kráse. A nesmírné množství nejrůznějších sběratelských předmětů – od dobových zbraní přes kolekci řádů, velké kolekce svícnů a hliněných lampiček, antické vykopávky i…prsty na obou rukou nám nestačí. Celkem je tady šest desítek nejrůznějších sbírek, které by dělaly radost každému muzeu. Velká je i kolekce sportovních pohárů – za golf, tenis či střelbu. Ve zdravém těle zdravý duch, vtipkuje malíř, který je osobně vybojoval při své sportovní činností a dodává, že staří Řekové tomu říkali kalokagathiá. Neboli provádět umění a věnovat se zároveň sportu, což šlechtí duši i tělo.
Na knihovně odměřují čas starožitné hodiny. Jejich lahodné odbíjení tohoto domácího Big Benu naznačuje, že už jsme zde dosti dlouho. Poslední otázka se týká současných tvůrčích plánů. V loňském roce vyšel objemný svazek Sex ve zvěrokruhu, z pera Richarda Knota a kolektivu autorů, který byl velmi brzy rozebrán. Jednalo se o více jak tucet erotických povídek od především ženských autorek, doplněných komentáři několika osobností, v čele se spisovatelem Ondřejem Neffem a režisérem Zdeňkem Troškou. Richard Knot do knihy jménem Adalberta Kolínského též přispěl, ale především ji celou ilustroval.
Každá z tuctu osobností v ní měla i svou podobenku z jeho ateliéru. Vznikl tak unikátní soubor textů povídek a komentářů, bohatě ilustrovaný vesměs erotickými malbami a portréty. V současnosti Richard Knot dokončuje přípravu druhého dílu, kde opět nebude chybět jeho povídka ani ilustrace. Dokonce ani ne portréty nových autorů, na kterých pilně pracuje, takže se dnes dveře jeho ateliéru takříkajíc netrhnou.
Připravil Ivan Černý
Foto Roman Blaško
