Nad obrazy Olgy Truskové

 „Malování a kreslení je můj
způsob poděkování životu.
Budu ráda, obohatím-li svými
obrazy i Váš život…“

Jak známo, výtvarní umělci a malíři především bývají dosti nepraktičtí lidé, navíc povětšinou se, při své práci, veřejnosti stranící. Olga Trusková, chtělo by se říci, se svým životem žene vpřed s nezdolnou energií mládí, schopností překonávat potíže a problémy, neuzavírající se do své ulity. Navíc suverénně ovládá internet a všechny jeho technické finesy, takže je ve spojení s umělci-vrstevníky a dalšími zajímavými lidmi kdekoli na světě dle potřeby.
Svého času absolvovala vysokou školu technického rázu s titulem inženýr, který ale prakticky nepoužívá. Čte a hovoří sedmi jazyky (!), ráda fotografuje a především i cestuje. Akademické malířské vzdělání nemá, což ji nijak nebrání v tvůrčí činnosti, neb je, jak se říká, talentem od Boha.
O výtvarné umění se ale zajímala již od základní školy, kdy dělala své první pokusy s vodovkami nebo pastelkami. Kupodivu ty má nejraději dodnes, jak o tom svědčí její vodou rozmyvatelné voskovky na papíře či až kaligrafické tahy tuší. Potíže ji nedělá akvarel, pastel ani olej či akryl.
O svém díle říká, že obrazy zachycuje vlastní cestu životem. Jedná se o příslovečné kamínky, které sbírá do svých až dívčích idealistických kapes. Jsou o pozitivní energii, harmonii, čistotě a kráse života.
Na otázku techniky nám Olga Trusková řekla:
„Mým ideálem v tvorbě je vyjadřovat se co nejjednodušším způsobem – pár tahy zachytit to, co mě obklopuje, nebo to, co právě prožívám…“
A náměty?
„Mým nejoblíbenějším tématem jsou ženy a květiny,“ usmívá se, „ věčné téma lásky milenecké i mateřské a především pak hledání mé duše.“
Výstavy obrazů Olgy Truskové jsou, jak píší recenzenti, koktejly stylů, témat a technik. Tato mladá výtvarnice ráda ve své tvorbě experimentuje a s nadšením se pouští do nových věcí. Přitom se však vyhýbá přílišnému opakování námětů a nehledá jednotný tvůrčí rukopis nebo styl, chcete-li. Jejími hlavními kritérii jsou míra nadšení z tématu a radost z tvůrčí práce.

Galerie Idea
Se stejným nadšením, jako se Olga Trusková vrhá do tvorby, tak před pěti lety, v říjnu 2013, založila v Praze na Letné mimořádnou výstavní síň. Tady dala prostor domácím i zahraničním umělcům, nehledě na jejich vzdělání či kariéru. Celé dva roky, než musela k vůli stále se zvyšujícímu nájmu tyto výstavní prostory své Idei zrušit, zastupovala osm pečlivě vybraných malířů a kreslířů z České republiky, Francie, Španělska, Anglie i Ruska. Trusková s elánem sobě vlastním pořádala pestré výstavy nejen obrazů, ale i fotografií, keramiky, soch i šperků. Výběrem od běžného uměleckého proudu lišících se umělců dala prostor reprezentantům takřka kvalit legendární avantgardy nezvalovského typu, která velmi, velmi na současné výtvarné scéně chybí. Hladinu veřejného zájmu mimo jiné kupříkladu zčeřila výstava „Nezapomínejme na oběti kapitalismu minulé, současné i budoucí “, o které se dlouho hovořilo i v odborných kruzích. Jednalo se o kolekci obrazů a objektů Libuše Staňkové (nar. 1945), aktivistky Alternativy zdola, Ne základnám a Spojenectví práce a Solidarity. V rámci objektivity je nutné dodat, že pár měsíců před tímto levicově laděným projektem v Galerii Idea vystavoval bývalý člen ultrapravice, jemný člověk tvořící surové realistické oleje.
V roce 2015 však musela Olga Trusková ustoupit ekonomickým tlakům a galerii zlikvidovat. Nedělá z toho tragédii, život jde dál a alespoň má více času na svou vlastní tvůrčí činnost.
„Zrušení galerie je stejně napínavé dobrodružství, jako jí zakládat!“ dodává malířka Trusková, která hned rok poté sklidila velký potlesk s desítkou svých děl na výstavě v Honfleur nedaleko Paříže. „Byly to hezké měsíce radostí i starostí, které mě ale obohatily a ledacos i naučily…“ V současné době Olga Trusková vystavuje několik svých děl v pražské Arte Decor v Truhlářské ulici a připravuje se na prezentaci v Kutné Hoře, jejíž historii a památky má velmi ráda a rovněž ráda zde maluje. To je již ale námět na další článek.

Ivan Černý
Foto archiv Galerie Idea