Pátý díl stejnojmenné knihy navazuje na svazky předchozí. Tímto dílem lze napočítat zhruba sto padesát reportážních příběhů, které autor sesbíral během své dlouhodobé novinářské a reportérské činnosti. Čtenář by si mohl myslet, že pátý svazek jmenované ediční řady nakladatelství Eminent bude na náměty chudší, že autor již „vystřílel prach“, ale není tomu tak.
Známý reportér, publicista a spisovatel Stanislav Motl vychází ze svých rozhlasových a televizních pořadů Stopy, fakta tajemství, které s časovým odstupem zpracovává do čtivé podoby. Jednotlivé kapitoly jsou tvořeny literární formou, která je ostatně charakteristickou metodou jeho psaní. Až povídkovou formou napsané reportáže jsou vždy akční, čtivé, plné faktů, ale zároveň lidské, protože autor, který zpracovává dějiny holokaustu, hledá možnost pochopení i záporných jevů, zloby, nenávisti.
„Jsou o lidech, kteří se ocitli v soukolí dějin, aby prožili dramatické a mnohdy i velmi tragické osudy. Prožívali je leckdy i proto, že se vymezili vůči svému okolí. Třeba i tím, že byli talentovanější, měli více vůle, pracovitosti a schopnosti sebeobětování, takže dokázali více než ostatní,“ sděluje čtenáři na zadní obálce knihy sám autor.
Z toho plyne i výběr příběhů. Nemusí jít vždy o události typu atentát na prezidenta Beneše, ale třeba o vyprávění o tom, jak, m.j, napsal spisovatel Těsnohlídek příběh o lišce Bystroušce v kapitole Vánoční strom a muž plný smutku, aneb Když Rudolf Těsnohlídek bojoval se svými běsy.
Neméně zajímavé jsou kapitoly Dva muži a spoutaný blesk (Když Prokop Diviš a Benjamin Franklin vynalézali hromosvod, aniž o sobě věděli), Ztracený v ledovém moři, (Když Jane Franklinová roky pátrala po svém muži, polárníku Johnu Franklinovi) Souboj u Černé říčky (Když Alexandr Sergejevič Puškin bránil čest své ženy Nataši), Mořský ďábel, (Když se kapitán Felix von Luckner stal obávaným pirátem císaře Viléma), Emily a její zprávy z pekla, (Když odvážná Emily Hobhouseová objevila první britské koncentrační tábory). Napínavé čtení a jedinečné příběhy a doklady doby představují Výstřely v Miami, (Když starosta Chicaga Antonín Čermák vyhlásil válku králi podsvětí Al Caponemu), Útěk z Leopoldova, (Když se válečný hrdina Pravomil Raichl ocitl v roli Monte Christa) Psáno pod gilotinou (Když Jindřich Vichra a Karel Vokáč psali v cele smrti své poslední básně), Anny a Max (Když Anny Ondráková potkala německého boxerského šampiona Maxe Schmelinga), Mafie proti Hitlerovi (Když se Meyer Lansky chystal zabít šéfa nacistů), Záhada utajeného dopisu (Když se zakladatel KSČ Karel Kreibich postavil v roce 1952 proti politickým procesům) a další.
Detektivní práce v terénu i archivech
Pozorný čtenář jistě nepřehlédne, že Stanislav Motl každou kapitolu obsahu uvádí slovem „když“…se stalo to a to, čímž všechny kapitoly svazuje do příslovečného uzlíčku nevšedních událostí, doposud publicisticky či dokumentárně málo zpracovaných. Jak jsme již shora naznačili, Stanislav Motl je fascinován historií, kterou ovšem nezpracovává dnes tolik publicisty a novináři používaným kompilačním způsobem. Z pečlivě prostudovaných faktů, které sbírá po archivech doma i v zahraničí, vyzpovídává svědky i pamětníky a loví informace v dobovém tisku, takže překvapí svou autentičností, bohatostí a hodnověrností. Navíc sestavuje portrét osobností nikoli statický, ale v určitém ději. Sám coby autor je často v daném příběhu přítomen.
Jeho způsob psaní je naprosto osobitý, neopisuje, a vytváří hodnotné dílo. Těch děl je, jak jsme již poznamenali v pěti dílech již kolem sto padesáti. Bezesporu v nich tušíme velkého autora, který svým rozhledem, znalostí, ale i moudrostí nemá u nás obdoby. Čtenáři se jistě ptají, zda si budou moci přečíst ještě další díl, k čemuž Motl dodává, dá-li zdraví, tak zcela jistě… Publikace je doplněna spoustou archivních fotografií, nechybí portréty osob. Jeden snímek zajímavější než druhý. Unikátní je kupříkladu momentka v kapitole Výstřely v Miami, na které čtenář vidí v debatě Antonína Čermáka s T. G. Masarykem. Ti dva se znali od roku 1918, kdy T. G. Masaryk navštívil Chicago. Právě Antonín Čermák mu zde pomáhal organizovat velkou přesvědčovací kampaň mezi americkými Čechy a Slováky na podporu našeho samostatného státu. Zbývá dodat, že kniha vyšla v nakladatelství Eminent 2018, které mj. vydalo Motlův rukopis Lída Bárová a Joseph Goebbels či Strážce brány. Jedná se o výsledek autorova mnohaletého zájmu o záhady nejrůznějšího druhu a snahy o jejich objasnění. V neposlední řadě pak Strážce brány přináší i řadu tajemství, která dodnes obklopují životy a úmrtí některých osobností, jako byli například Jack London nebo Antoine de Saint-Exupéry.
Ivan Černý
Foto archív nakl. EMINENT
