Co dnes dělá… malířka a spisovatelka Kristina Folprechtová

Přidal  |  0 Komentáře

 

DSC_8776„… začátkem února mi vyšla třetí knížka pohádek, které jsem si také sama ilustrovala, jmenuje se Dejmalka a jsou to pohádky a pověsti z kraje pod Čertovkou. První vyšla v létě 2007, a druhá, nazvaná Čarozemě aneb čarodějnicí proti své vůli v roce 2017. Ta první se jmenovala Z kapsáře tetky Dejmalky a napsala jsem jí společně s dcerou Jitkou Kantovou, známou vitrážistkou. Jedná se o upravenou sbírku pověstí ze západočeského Lubence, kde jsem sbírala mezi místními lidmi historky, vázající se k zajímavým místům v okolí. A protože se zcela vyprodala a je o ní stále zájem, nechala jsem ji vytisknout jako přílohu do své poslední knihy.

Druhou knihu jsem napsala jako vzpomínku na své dospívání, kdy jsem si některá místa na úpatí rodných Krušných hor spojovala se skřítky, trpaslíky a čarodějnicemi. Měla jsem štěstí na vypravěčku, babičku, která bydlela v našem domě. Byla jak vystřižená ze starých časů a plně mi nahradila rozhlas i televizi svými historkami, které mi ráda vyprávěla. Její pohádky a tajuplné příběhy plné lásky i slz dozajista formovaly jak mou fantazii, tak lásku k češtině a ke slohu, aniž by mne napadlo, že jednou, jako už sama stárnoucí, sednu k psacímu stolu a vše se pokusím takříkajíc hodit na papír.Veškeré mé příbuzenstvo z obou stran pocházelo z Krušných hor, z Flájí, Dlouhé Louky, Lomu, Loučné i Oseka, a tak jsem si při návštěvách těchto míst v duchu promítala pohádky, které jsem od té staré babičky slýchávala. Z těchto vzpomínek vznikla má druhá kniha Čarozemě. Na třetí a zatím poslední knize jsem začala pracovat před čtyřmi lety, kdy jsme s manželem objížděli zajímavá místa v okolí Lubence na Karlovarsku, a tím vznikla třetí knížka Dejmalka.DSC_8799 Dejmalka je hodná pohádková postava, kterou mí čtenáři znají už z první publikace. Její fyzickou podobu jsem objevila v kusu červeného pískovce, objevující se v našem kraji. Našla ho dcera Jitka s mým zetěm Richardem, když s řadou dalších nadšenců o víkendech a svátcích vlastnoručně obnovovali historickou rozhlednu na nedalekém kopci Vochlice. Přivezli mi ten velký kámen na zahradu, já vzala dláto a kladivo, a mírně jsem dotesala rýsující se rysy Dejmalky. Její obličej v nadživotní velikosti dnes zdobí jmenovanou rozhlednu. Lidé tam hladí Dejmalčin nos, aby získali něco z její dlouhověkosti, a já si k ní občas dojdu pro radu, jak pokračovat ve svém psaní i malování. Nikdy mne nezklame. Rozhledna její přítomností získala zajímavé zpestření prohlídky pro ty, kdož vystoupí všech 23 schodů až nahoru, aby si mohli kol dokola prohlédnout z ptačí perspektivy místa milovaných toulek Karla Čapka, dle jeho knihy z cest nazvaný Kraj modré chrysantémy.
Obě první knihy jsem ilustrovala, aniž bych však přikládala zvláštní význam obrázkům, kladouce především důraz na text. To jsem však v poslední knížce chtěla změnit, a proto jsem ji vybavila jednak ilustracemi k nadpisům pohádek a jednak jsem namalovala obrazy, které byly inspirovány otištěnými pohádkami. Vznikly tak celostránkové ilustrace, i když ne doslova u každé pohádky. Měla jsem totiž v loňském roce řadu výstav a mnoho dalších aktivit, takže jsem nakonec knížku pustila do tisku o pár obrazových ilustrací ochuzenou. Nejvíce mě mrzí, že jsem nestačila namalovat obraz templáře. Postavy, vystupující v jednom z příběhů, který nosím v hlavě ve svých představách a těšila jsem se na něj. Takže to je jeden z mých hlavních úkolů pro nastávající letošní jaro…“

DSC_9299Curriculum vitae

Kristina Folprechtová žije a tvoří v Lubenci na Karlovarsku (nar. 14. 10. 1940 v Lomu u Mostu). Vystudovala malbu u akademického malíře docenta Kamila Linharta a konzervatoř v Ústí nad Labem u akademického malíře, profesora Václava Rykra. V ateliéru i s malířským stojanem tráví doslova většinu svého života. Mimo jiné organizovala populární lubenecká výtvarná léta, na kterých se podíleli přednáškami i výtvarnými akcemi prof. Dr. Jaroslav Brožek, Dr. Igor Zhoř, výtvarná skupina Kontakt a řada dalších výtvarníků. Od roku 1990 je členkou Unie výtvarných umělců. Kristina Folprechtová je všestrannou umělkyní – malířkou, výtvarnicí, návrhářkou, vitrážistkou, šperkařkou a v neposlední řadě i spisovatelkou.
Její výtvarná tvorba byla ovlivněna celou řadou výtvarných směrů. Impresionismem, expresionismem, secesí i kubismem, rovněž svého času i abstrakcí. Jedním z výtvarných směrů, kterým se též věnovala, je tvorba obrazů, inspirovaných imaginárními cestami duše, sestavených jako puzzle na dřevě. V současné době maluje většinou velké obrazy na plátně nebo na sololitu, k nimž nachází inspiraci ve filozofii tarotových karet, ve znameních zvěrokruhu či v artušovských legendách, v bájích a pohádkách.
Pod tlakem nebezpečí, které hrozí půvabnému regionu, kde žije, v podobě úložiště jaderného odpadu, což by předpokládalo nesmírné až katastrofální zásahy do místní přírody, začala Kristina Folprechtová malovat i zdejší krajinu. A to nejenom jako doklad její krásy, ale i memento, o co v brzské době může naše společnost přijít.DSC_9298

S díly této umělkyně se milovníci výtvarného díla mohli setkat na desítkách a desítkách samostatných výstav po celé naší republice. Kristina Folprechtová pravidelně, více méně třikráte do roka, vystavuje i na nejrůznějších místech v Německu. Samostatnou kapitolou její produkce byly společné projekty se skupinou Kontakt, nebo v ČR i Německu, kde se společně prezentovala s akademickým sochařem a malířem Otto Herbertem Hajkem ze Stuttgardu. V letošním roce má za sebou již dvě výstavy v Kadani a v Nové Roli u Karlových Varů a připravují se její výstavy v zámku v Klášterci nad Ohří a v srpnu v Oseku. Všechny tyto výstavy jsou společné s manžely vitrážisty Jitkou a Richardem Kantovými.

 

Ivan Černý
Foto Miroslav Feszanicz