Kouzelná a tajemná, pro nás neznámá země na pobřeží Černého moře na úpatí Kavkazu. Nabízí odpočinek, známou pohostinnost a bohatou paletu kuchyně kavkazských národů. Nedaleko mořských pláží najdete památky z doby římské i byzantské, kláštery, ale také horská jezera, průsmyky, řeky, bystřiny i vodopády.
Kraj Kolchidy, legendami opředený, kam se odvážný Jáson vydal s argonauty pro Zlaté rouno, zasahuje severním cípem právě do Abcházie. Zkusit štěstí a nalézt pro českého turistu zatím téměř panenskou a neobjevenou destinaci, můžete snadno i vy. Abcházie, dnes samostatná země, která na konci devadesátých let vyhlásila svou nezávislost, láká turisty k odpočinku na pobřeží Černého moře a má se čím chlubit. Patřila vždy k vyhledávané destinaci dovolených především obyvatel nedaleké Krasnodarské oblasti. Dnes se jí daří lákat další evropské
turisty. Rozlohou i počtem obyvatel na úrovni našeho plzeňského kraje a jen s několika přímořskými středisky známých jmen Gagra, Picunda a především Suchumi, hlavního města, které je metropolí v pravém slova smyslu, ji navštíví ročně na milión turistů. V ničem si nezadá s našinci známějšími bulharskými nebo rumunskými oázami klidu na protějším břehu Černého moře. Navíc nabízí krásu nepoznaného, exotiku, klid, čisté moře, hory, jezera a mnoho dalšího.
Přímořská střediska se těší na své hosty
Písčité i kamenité pláže plné hladkých oblázků, často roubené místním vzácným druhem pínií, které písku dávají typicky tmavou barvu, doplňují eukalyptové háje a nábřeží roubená palmami všech druhů. Místní specifické subtropické, místy až tropické klima, přeje banánovníkům a citrusům, které často vidíme v zahradách domů. Typická tradiční architektura jsou nízké i několikapodlažní dřevem bohatě dekorované domy se sedlovými střechami.
Kdo vyhledává spíše moderní styl, nebude zklamán. Blízko pláží jsou krásné moderní restaurace s hudbou i posezením na terasách s pohledem na šumějící moře. Zatancovat si u něj můžete i v noci pod hvězdami.
Moře je čisté a průzračné, často neklidné, na své si tak zde přijdou milovníci vln se svými „prkny“. Abchazské podnebí je dosti větrné, což je ale za horkých veder vítané osvěžení. Můžete také zažít pověstné kolchidské bouře, v letním období jsou však spíše výjimkou. Důvodem je blízkost masivu Kavkazu, který do Abcházie zasahuje svým nejsevernějším koncem. Hory se zvedají 10 nebo 15 km od moře a panorama s jejich vrcholky můžete každé ráno spatřit z okna svého pokoje v hotelu. Vybrat si můžete z celé škály hvězd, a vždy s odpovídajícím vybavením a evropským turistickým standardem a službami na úrovni.
Památky i vysokohorské túry
Vydat se do hor můžete poté, co se nabažíte koupání a procházek městy, které potěší jak milovníky památek, tak romanticky naladěné duše, neboť se jedná o promenády v římském stylu. Také pozůstatky římských opevnění a zbytky starobylých byzantských chrámů, přestavěných často o několik století později na turecké mešity. I ty jsou však pro nás starodávné.
Od mořských pláží lze vyrazit do hor podél stříbrně se lesknoucích řek. Přinášejí průzračné vody z hor a modrozelenou barvou připomínají miniatury alpských veletoků. Silnice jsou velmi dobře sjízdné, při vstupu do přírodních parků je třeba zaplatit poměrně zanedbatelný poplatek. Dopravu vám ochotně zajistí v každém hotelu. Není výjimkou, že dopravce je vám i rád průvodcem znalým okolních pozoruhodností, domluva je nejsnadnější v ruštině, stále častěji i v angličtině. Autem projíždíte podél řek cestami vroubenými bujnou a neprostupnou vegetací. Také samšitem, místním divoce rostoucím porostem vysokých keřů buxusu. Cesty nejprve pozvolně stoupají krajinou, s možností zastávek v restauracích nabízejících místní i evropskou kuchyni či atrakce typu bungee jumping pro celou rodinu. Vše v téměř nedotčené přírodě s pohledem na strmé stěny hor, jakoby krajkami ověnčenými pískovcovými převisy.
Náhrdelník jezer, zdobících Abcházii
Úžasný je pohled na podhorská a horská jezera, s vodou stejně modrozelenou a průzračnou jako řeky. Ať už je to malé Modré jezero opředené pověstí, které je těžké neuvěřit – kdo se zde vykoupe, omládne. Nebo nejmalebnější majestátní a vysoko položené jezero Rica, ze všech stran obehnané vysokými kavkazskými štíty. Jako tatranská plesa, ovšem několikanásobně rozlehlejší a pokud by někdo měl chuť to ozkoušet, také mnohem hlubší. Leží ve výšce téměř 1 000 m.n.m. a dosahuje průměrné hloubky 116 m a rozlohy 1,49 km2. Ještě o 200 m výše a 3 km dále se dostanete pěší chůzí k jeho menší verzi, velmi půvabnému a tichému jezeru Malá Rica. Cestu kolem jezer i řek vroubí početné vodopády s krásnými, výstižnými názvy, které probouzí představivost a osvěží vaše smysly Mužské slzy, Vodopád zamilovaných, Ptačí nebo Mléčný vodopád. Nejkrásnější jsou v jarním období. Pro náročnějšího turistu dodávám, že v Abcházii se nachází i nejhlubší jeskyně světa, hluboká je více než 2 km.
Ani o zábavu není nouze
Schází vám i na dovolené ruch cizího či neznámého velkoměsta, kde to žije a tepe, zábava je v plném proudu? I to přece patří k zážitkové turistice. Pak se můžete přesunout do Suchumi, moderní metropole, která je dostupná snadno opět autem a to z každého letoviska v Abcházii. Všechna přímořská centra totiž spojuje páteřní pobřežní magistrála s poměrně malým provozem, ale zato nádherným výhledem po celou dobu cesty na třpytivé blankytné moře a na opačné straně na strmé štíty a vrcholky hor. Po cestě je dobré naplánovat si návštěvu dalších pamětihodností. Neměli byste vynechat klášter Nový Athos. Založen byl v roce 1875 mnichy z kláštera na hoře Athos v Řecku. Vystavěn v novobyzantském stylu je fungujícím pravoslavným chrámem, který se jen tak nevidí. Září do daleka pozlacenými půlkulovými věžemi. V bohatě zdobeném interiéru chrámu najdete i podobizny našich slovanských věrozvěstů svatého Cyrila a Metoděje. Klášter je propojen s lázeňským centrem kolem vodopádu a malebného jezera. Do těchto míst jezdil odpočívat i sám car s rodinou, pro kterého sem byla vystavěna železnice a její zastávka, která by si zasloužila rekonstrukci, má dodnes vzhled hodný panovníka a jeho rodiny.
Epilog
Pro většinu Čechů téměř neznámou Abcházii jistě poznamenala válka. Ta však už dávno odezněla a zemi dala šanci najít svou vlastní identitu. V mnohém se teprve rozvíjí a její rozkvět ji teprve čeká. Pozorné oči turisty rychle naleznou i pozůstatky sovětské doby, přestavbu si žádají mnohé budovy, betonová monstra, která dnes pozbyla využití. Destinaci doporučuji hlavně těm, kdo nehledají luxusní vyšperkovaná globalizovaná centra, ale naopak neotřelý charakter probouzející se země s dávnými kořeny. Navracející se k národní identitě tak jako třeba my Češi v době národního obrození. Všude na ulicích narazíte na trhy a stánky, neodjedete bez místních specialit, čaje nebo tabáku – v jeho pěstování je Abcházie dokonce soběstačná. Na lahodná vína z místních vinohradů a výborné pálenky z něj připravené, často domácí, s pro nás neznámým názvem čača. Je obdobou třeba italské grappy, čiré nebo zlaté barvy, kterou čače dodávají macerované vlašské ořechy. Podává se často s plnou miskou ovoce, které jste také v životě zřejmě neokusili. Jmenuje se fejchoa, je měkké, sladké a dužnaté, vzhledu gigantické zelené olivy. Pochází z Brazílie, proto ten exotický název. A nezapomeňte na adžiku, omáčku z papriček, červených nebo zelených, výborné chuti, i když pekelně ostrou.
Praktické informace
Do Abcházie se dnes můžete dostat snadno letadlem. Letiště je v ruském Soči a gruzínském Tbilisi. Druhá volba je výhodnější v tom, že vám ušetří trable s pořízením cestovních víz. Gruzie má s Abcházií bezvízový styk, z Tbilisi se do všech větších středisek dopravíte vcelku snadno, ale trvá to o několik hodin déle než z letiště v Soči. Na cestu se vybavte rubly, platební kartou v menších místech neuplatníte. Nezbývá než popřát vám šťastný let a návrat s mnoha zážitky a vzpomínkami, které vám přátelé budou rozhodně závidět.
Milena Městecká
foto autorka a Mikuláš Černý
