Nošení dětí prospívá všem

Přidal  |  0 Komentáře

Vztah matka – dítě je základním kamenem osobnosti dítěte. Utváří se v něm primární důvěra ke světu a sám bývá prototypem budoucích vztahů. Pro matku i dítě je zcela přirozené cítit svou vzájemnou blízkost, teplo, slyšet tlukot srdce. Devět měsíců je totiž dlouhá doba, po kterou byli tito dva jedno tělo, jedna duše. Náhlé rozdělení je sice přirozené, ovšem pro oba alespoň zpočátku řekněme šokující. Drobeček si najednou musí zvyknout, že teplo netvoří máma, že kolem je spousta prostoru a zajímavých věcí. Novopečená matka se zas musí srovnat s tím, že dítě reaguje na podněty zvenčí a projevuje se zpočátku pouze pláčem. Každá matka se musí probojovat strachem a obavami, zda je děťátku dostatečně teplo, zda jej nic nebolí či není hladové. Je prokázáno, že dítě s matkou komunikuje hlavně neverbálně, jen jsme si za poslední staletí zvykli toto tak trochu přehlížet. Této schopnosti se využívá například i při znakování s miminky. Rozpoznat neverbální komunikaci mají matky geneticky zakódovanou, právě proto jsou ženy vybaveny schopností rozpoznat emoce, vnímají i daleko více mimických projevů. A právě mimické projevy jsou v prvním roce života dítěte téměř jedinou formou komunikace. Pokud totiž dítě opravdu pozorujete, můžete poznat, že se například začíná soustředit a bude tlačit nebo že se chystá ke spánku.
Na trhu můžeme najít spoustu výrobků, které umožňují nošení – šátky, krosničky, klokanky typu Manduca (bez kovové konstrukce) a polonosítka typu Close Baby (předuvázané šátky). Například na stránkách www.noseni.cz , které se na nošení dětí zaměřují, si můžete vybrat, co bude vyhovovat právě vám.
Nošení dětí a vliv na jejich vývoj
Nošení dětí je i dnes běžnou součástí přirozeného života mnoha národů, zejména v Africe a Asii. Děti tráví většinu času s matkou, doprovází ji při denních činnostech. V Evropě tato tradice postupně zanikala od dob našich prababiček, a to díky vynálezu kočárku (viz box níže). Ale i v Evropě si některé národy (např. Rumuni) tradici zachovaly a nosí děti dodnes. S postupným rozvojem modernizace a ekonomickou vyspělostí západní Evropa odkládala šátky a přiklonila se k transportování dětí v kočárcích. Jak je tedy možné, že mnoho rodičů v současné době upouští od sofistikovaných modelů kočárků různorodých designů a tvarů? Nejen osobní zkušenosti, ale i mnohé vědecké výzkumy prokazují pozitivní vliv nošení dětí na dítě, ale i rodiče. Vliv nošení dětí zajímá i vědce. Zabývá se jím například fyzioterapie, prenatální psychologie či neurologie. Navzdory občasným kritickým hlasům však bylo prokázáno, že nošení dětí v šátcích, nosítkách, baby-vacích apod. napomáhá vývoji učení, získávání zkušeností, orientace nebo vývoji vlastního ega.
Jaké jsou výhody nošení dětí?
1. Nošené děti se snadněji adaptují na vnější svět
Představte si 9 měsíců jemného pohupování, tlumených zvuků z vnějšího světa, tlukot srdce maminky, teplo, těsno a přítmí – to je matčina děloha a miminko v ní. Porod přináší náhlý zvrat v životě, na který si musí novorozenec přivyknout. Začnete-li nosit dítě od narození, přesunete jej do “náhradní” dělohy – stále slyší známý tlukot srdce, teplo, známé houpání při chůzi a blízkost matky. Dokonce i poloha v nosítku imituje dělohu. Z neurologického pohledu tak pomáhá nošení v adaptaci na neznámé prostředí.
2. Nošené děti se více učí
Nošené děti získávají daleko více podnětů pro svůj psychomotorický vývoj, než dítě ležící v postýlce či kočárku. Perspektiva pohledu nošeného dítěte je velmi podobná jako matky a přináší dítěti daleko více inspirací než pohled do stropu, nebo boudičky kočárku. Neustálý pohyb nosiče jemně cvičí a trénuje svalstvo miminka, které je takto nenásilně posiluje a zpevňuje. Intenzivní fyzický a zrakový kontakt s matkou přispívá k vývoji citových vazeb, emocionální a nervové rovnováhy. Matka je stále v zorném poli dítěte, nic mu neomezuje obzor. Je tedy možné usuzovat, že nošení přispívá též k rozvoji inteligence dítěte. Nezpochybnitelné je, že kojenci, kteří jsou nošeni, ať na boku, na břichu nebo na zádech, se vyvíjejí lépe než děti, které největší část dne tráví v postýlce. To platí jak pro motorický, tak pro poznávací a citový vývoj.
3. Nošené děti méně pláčou
Při srovnání “nosících” a “nenosících” kultur bylo zjištěno, že nošené děti méně pláčou. Zatímco běžný denní pláč dětí v západních kulturách je počítán na hodiny, u nosících kultur se jedná pouze o minuty. Skupina rodičů, která byla vyzvána a instruována, jak nosit své děti, potvrdila, že plačtivost jejich dětí se snížila až
o 43 %. Nošené děti působí velmi spokojeným dojmem a jakoby zapomněly na běžné mrzutosti.
4. Nošené děti jsou samostatnější
Mnoho rodičů potvrzuje, že jejich nošené dítě velmi snadno navazuje kontakty s okolím, je velmi komunikativní a dříve se osamostatňuje. Je otázkou, zda je důvodem jistota, kterou dítě získalo v raném věku, že rodiče jsou vždy na blízku, nebo jiný nám neznámý faktor.
5. Ochrana před chladem
Dítě je, a to je výhodou hlavně v chladnějších obdobích, zahříváno matkou a zároveň vdechuje, (v tomto případě) v šátku či baby-vaku, předehřátý vzduch. Proto není problém, pokud se budete chtít vydat ven s novorozencem i za mrazivého počasí.
Co přináší nošení dětí rodičům?
Citové pouto – blízkost maminky a děťátka rozvíjí obrovské vzájemné citové pouto. Ten pocit, kdy můžete kdykoliv políbit hlavičku svého dítěte a hluboký pohled z očí do očí, který poznáte při nošení, jsou nezapomenutelnými zážitky na celý život.
Volnost – s dítětem v nosítku, šátku se můžete pohybovat kdekoliv a kdykoliv. Již žádné schody, tramvaj, autobus či kopec pro vás nejsou překážkou. Při nakupování nemusíte řešit, jak zvládnout kočárek a nákupní vozík současně. Při vycházkách máte volné ruce, které jsou vždy k dispozici pro malou ručku staršího sourozence.
Poznání – díky bezprostřednímu kontaktu s dítětem, lépe a rychleji pochopíte jeho potřeby, požadavky, pláč a radost, které s vámi sdílí. Toto pochopení udělá z péče o dítě to nejkrásnější období v životě rodičů, na které budete rádi vzpomínat.