Právě před rokem vzniklo v České republice významné sdružení České umění skla, které má za úkol nejenom podpořit export našeho ručního skla, ale popularizovat toto historické řemeslo, ve kterém naši předci vynikali. V neposlední řadě rovněž i uvést do života nový turistický produkt, jakým jsou cílené poznávací cesty po vybraných sklárnách, kdy bude v rámci řízené návštěvy možnost osobně si tuto tvůrčí práci vyzkoušet. Dnešním redakčním hostem je předseda sdružení Czech Art Of Glass Mgr. Jiří Říha, z legendární karlovarské sklárny Moser, jemuž je tato křehká krása celoživotním osudem.
Pane předsedo, řada Pražáků vás znalo jako dlouholetého vedoucího reprezentační prodejny Moser v pasáži Černá růže, my o vás ale víme, že to vlastnoručně umíte nejenom se sklářskou píšťalou, ale působil jste i na zahraničním obchodě a dokonce několik let prezentoval naše umělecké sklo až v Japonsku. Jste spoluzakladatel zmíněného sdružení, co vás k tomu vedlo…
Po roce 1989 došlo k privatizaci celého sklářského průmyslu, včetně odvětví ruční výroby užitného a dekorativního skla, lustrů a skleněné bižuterie. Celá struktura se povážlivě otřásla vinou honby za penězi, neodborností a minimálního vztahu nových majitelů k významu a skvělé tradici českých skláren s ruční výrobou. Do propadliště dějin padlo několik výborných tradičních skláren, jako kupříkladu Chlum u Třeboně, Lenora, Vrbno, Včelička nebo Chřibská na Šluknovsku. K tomu padly čtyři největší české sklárny, vyrábějící jak strojní kalíškovinu, tak i ručně vyráběné a dekorované výrobky. Rozpadly se a zmizely do nenávratna Jihlavské sklárny, zkrachoval Crystalex Nový Bor, Sklo Bohemia Světlá nad Sázavou a Bohemia Poděbrady. Zanedbatelná role státu v záchraně tohoto tradičního, ve světě oceňovaného a značně exportně orientovaného odvětví sklářského průmyslu, jen podtrhla vzniklý marast.
Protože mám tu čest zastupovat sklárnu Moser, dnes prvotřídní sklárnu na světě, ve francouzském sdružení luxusních značek „Comité Colbert“, mám možnost porovnávat podporu a úsilí o udržení a rozvoj tradičních řemesel ve Francii. Vzhledem k situaci našich sklářů, kteří jsou ve velmi obtížném postavení, jsem se rozhodl s několika nadšenými kolegy pro naší ruční sklářskou výrobu něco udělat. Když to jde ve Francii, proč by ne i u nás, řekli jsme si. A tak jsme začali oslovovat všechny české sklárny, sklářské školy i sklářské výtvarníky s vizí a misí strategicky směřující k zlepšení celkové situace. Založili jsme tudíž 29.4 2013 nové profesní sdružení České umění skla / The Czech Arz of Glass, které se tento gigantický úkol pokusí zvládnout. Zbývá dodat, že sdružení má 11 zakládajících členů, mezi nimi jsou například Preciosa, Moser nebo Egermann.
Po těžkých časech, kdy to už vypadalo, že je s českým sklem konec, se blýská na lepší časy.
Tři velké sklárny Crystakex Nový Bor, Krystalite Bohemia Světlá nad Sázavou a Crystal Bohemia Poděbrady s novými majiteli obnovily výrobu, i když prakticky pouze ve strojní výrobě a jen velmi okrajově ve výrobě ruční. Těžké chvíle si prožily i tradiční sklárny jako je Moser Karlovy Vary, Egermann Nový Bor, Ruckl Crystal Nižbor, Harrachovská sklárna a řada dalších, ale přežily a žijí dál.Vnikly dokonce i nové firmy, jako kupříkladu R. Halama v Železném Brodě, Ajeto na Lindavě nebo třeba Glass Atelier Morava ve Vizovicích. V této souvislosti musím s potěšením dodat, že se stát opět začal zajímat o výchovu mladé generace řemeslníků, včetně sklářských.
Nutno také zdůraznit, že ve sdružení nejsou pouze sklárny. Členy jsou všechny sklářské školy, Svaz výrobců skla a bižuterie, Centrum sklářského umění Huť František v Sázavě nad Sázavou. Sdružení navázalo úzkou spolupráci s Asociací malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR, s Asociací keramického a sklářského průmyslu, s Českou sklářskou společností i se státní agenturou Czech Tourism.
Sdružení má za úkol zvýšit v zahraničí prestiž českého skla, doma podpořit rozvoj jeho výroby i zlepšit zaměstnanost v oboru. V neposlední řadě pak rozjíždíte projekt poznávací či zážitkové turistiky, výše zmíněné exkurze s průvodci po historických sklárnách i moderních ateliérech.
Především chceme propagovat ruční výrobky tuzemských sklářů na zahraničních trzích. Proto připravujeme pilotní projekt Výstava českého skla, která bude putovní. Výstavy by se měly konat na tradičních i nových trzích, jako je Rusko, Čína, arabské země a USA. V další fázi uvažujeme i o Jižní Americe. Klíčovým obchodně-marketingovým nástrojem sdružení bude putovní výstava našeho skla „Concerto Glassico“, jejímž cílem bude prezentovat souborně celou základnu českého ručního sklářství, tedy užitného a dekorativního skla, lustrů a moderních svítidel i světelných objektů, skleněné bižuterie a českého granátu. Premiéra výstavy „Concerto Glassico“ by se měla konat v Praze v Toskánském paláci v září letošního roku. Od příštího roku by pak měla vandrovat po světě, a to v teritoriích hlavního exportního zájmu.
Snažíme se pracovat i na podpoře poznávací či zážitkové turistiky. Začali jsme spolupracovat s právě otevřeným Centrem sklářského umění – Huť František v Sázavě nad Sázavou, s Hutí Jakub v Tasicích, na exkurze zveme návštěvníky mj. i do sklárny v Harrachově. Domácí i zahraniční turisté by měli mít dostatek informací, kde poznat kořeny českého sklářství i současnou výrobu. Je třeba jim umožnit na vlastní oči vidět, jak se z písku a ohně rodí křišťálová krása, s možností si i vlastnoručně vyzkoušet třeba i práci se sklářskou píšťalou.
Závěrem, jaké jsou vize sdružení?
Rádi bychom docílili toho, aby se v horizontu 5 – 10 let české sklo, lustry a bižuterie vrátily na prestižní pozice, které v minulosti zastávaly. Chceme vytvořit povědomí českého skla, lustrů a bižuterie jako elitních, žádaných produktů své země, které uspokojí ty nejnáročnější, a které jsou výrazem řemeslné, tvůrčí vyspělosti, výrazem moderního stylu a nezaměnitelným, specifickým kulturním dědictvím. V neposlední řadě pak prosadit do povědomí doma i v zahraniční název sdružení jako elitního seskupení toho nejlepšího, co český sklářský a bižuterní průmysl nabízí, jako známku té nejvyšší kvality utvářenou tvůrčí vynalézavostí, řemeslnou zručností, obchodní zdatnosti a moderním výrobním zázemím.
Ivan Černý
Foto: Miroslav Feszanicz
