Pavilon E na Výstavišti v Holešovicích láká své návštěvníky až do února 2015 na ukázku z tzv. osmého divu světa. Tři stovky terakotových bojovníků z vykopávek poblíž západočínského města v provincii Šen-si v místě nazvaném Lishan, je v ČR bezesporu výstavní senzací roku. Návštěvnický zážitek z více jak třístovek unikátních exponátů umocňuje perfektní architektonické ztvárnění a jedinečná kompozice výstavních prostor i trojice komorních kinosálů s dokumenty, k výstavě se vážící.
Na výstavě Terakotová armáda a první čínský císař je v 11 sekcích k vidění více jak 300 detailně propracovaných exponátů v nadživotní velikosti. Vojáci, koně, vozy, zbraně, filmová projekce a další části unikátní expozice se rozkládají na ploše o rozloze 1800 čtverečních metrů. V takovémto rozsahu nebylo zatím nikde ve světě možné takovou výstavu shlédnout, v Praze má jedinečnou premiéru!
„Čas od času lidé v ČR měli možnost shlédnout pár hliněných bojovníků, ale oproti všem předchozím výstavám, jež byly v souvislosti s Terakotovou armádou dosud v Čechách k vidění, se tato expozice podrobně věnuje i životu a hlavním atributům doby, ve které sjednotitel říše a první čínský císař žil,“ vysvětluje za pořádající agenturu jedinečnost výstavy Štěpán Janeček.
S objevem hrobky císaře Čchina i jeho životem, se návštěvníci seznamují nejenom díky informačním textům velkého množství panelů v češtině a angličtině, ale i prostřednictvím projekcí dokumentárních filmů na velkých obrazovkách. Nechybí ani audioprůvodce. Působivost celé výstavy umocňuje ale nejenom audiovizuální a světelná instalace, ale i její samotná a velkolepá konstrukce.
„Abychom lidem co nejvěrněji zprostředkovali zážitek z návštěvy pravého císařského mauzolea v Číně, nahlíží do hrobky návštěvníci shora – ze zhruba metrového mola, které vede po celém jejím obvodu,“ dodává Štěpán Janeček a my doplňujeme, že vůbec první zprávy, reportáže a odborné články o existenci senzačního objevu „osmého divu světa“ do ČR přivezl z Číny v 90. letech minulého století sinolog a japanolog, prof. Zdeněk Hrdlička ( 1919 – 1999), historik a publicista.
Císař a jeho život
Císař Čend, panovník státu Čchin kolem roku 220 př.n.l., si po svém nástupu na trůn začal říkat Chin (hlava státu Čchin). Byl prvním, kterému se podařilo sjednotit Čínu. Historie o něm hovoří jako o skvělém diplomatu, ale především muži, který krutě vládl mečem a ohněm. Zavedl jednotnou měnu, znaky písma i jednotné míry objemu a hmotnosti. Za účelem obrany země před nájezdy severních kmenů vybudoval legendární dlouhou čínskou zeď. Jeho vláda byla diktátorská. Ti, kteří nesouhlasili s jeho názory, byli zaživa pohřbeni, knihy, které odporovaly jeho ideologii byly spáleny i s jejich autory. Osobně si potrpěl na přepych a žil velmi rozmařile. Již za svého života počal s výstavbou své hrobky. Na jejím vybudování se podílelo na 700 000 lidí. Celá výstavba zabrala téměř 40 let a v době Čchinovy smrti ještě nebyla zcela hotová. Ale jeho hlinění muži v plné zbroji, posmrtný doprovod císaře, již na své rozkazy čekali.
Terakotová armáda
Na výstavě v Holešovicích se dozvídáme, že hliněná armáda (čínsky Pchin-jin), byla objevena zcela náhodou v roce 1974. Stalo se tak při kopání studně, kdy farmáři narazili na úlomky z pálené hlíny a torza figur v nadživotní velikosti.
Přivolaní archeologové nevěřili vlastním očím. Na řadu let měli o práci postaráno. Do současné doby bylo nalezeno kolem 8000 soch válečníků, 600 koní z terakoty a 125 bojových vozů ze dřeva. Vojáci jsou propracováni do nejmenších detailů, jsou vysocí metr sedmdesát až metr devadesát a váží od jednoho metráku do tří. Seřazeni jsou dle tehdejších vojenských pravidel a oddílů i podle zbraní. Lučištníci, pěšáci i jízda, lehkooděnci i bojovníci v brnění. Řadový vojáci, poddůstojníci, velitelé různých šarží, v malém počtu nechybí ani generálové. Každá z figur má svůj vlastní výraz ve tváři a přirozenou pózu. Původně všichni měli své zbraně, opravdové, žádné napodobeniny, včetně bronzových mečů a samostřílů. Jelikož však byla v dávnověku hrobka několikrát vykradena, většina z výzbroje zmizela. Ale i tak se jich řada zachovala a dodnes udivují odborníky svou kvalitou.
Z Holešovic do Lishan
Předpokládáme, že do severní Číny se za terakotovou armádou z našich čtenářů vydá málo kdo. Pro jistotu ale připomínáme, že jsou tam domácím i zahraničním turistům zpřístupněny tři zastřešené výkopy s hliněnými válečníky a dalšími nálezy, takže si tam můžete s vybraným lučištníkem nebo důstojníky různých hodností doslova dívat z očí do očí. V muzeu města Si-an je pak expozice 2 500 miniatur válečníků, objevených v roce 1965.
Původně byli všichni vojáci malovaní, ale když byly sochy odkryty a dostalo se k nim denní světlo, během několika hodin zoxidovaly a barva nenávratně zmizela. Restaurátoři ale chemickým rozborem původních barev problému přišli na kloub a vybraným vzorkům vrací jejich krásu. Vzhledem k rozloze celého areálu pohřebiště (46 čtverečních km) byla odkryta pouze třetina z předpokládaného počtu všech bojovníků, ostatní stále zůstávají pohřbeni pod vrstvou zeminy. Stejně tak, jako i jejich panovník. Archeologové se zatím s vědci nejsou schopni dohodnout, co by se stalo při otevření císařova sarkofágu, který byl tedy prozatím zakonzervován ochrannou vrstvou hlíny. Nebojí se ani tak lidové pověry, která praví, že by odvážlivce stihla strašná smrt, jako toho, že by se to, co uvnitř je, by se mohlo nenávratně zničit. Jisté je, že vzhledem k obrovskému historickému významu byla hrobka Prvního císaře s jeho hliněným vojskem zařazena v roce 1987 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Smutné vyhlídky
Budoucnost celé té unikátní armády je ale v současné době velmi nejistá. Průmyslem znečištěné ovzduší i vlhkost vystavované sochy a další exponáty pomalu ale jistě narušují a ničí. Poslední zprávy z Číny hovoří o tom, že se vážně uvažuje o kompletním zasypání celého areálu císařova mauzolea, aby byly nálezy zachovány i pro další generace. O důvod víc, udělat si o víkendu výlet do pražských Holešovic, dokud je na Výstavišti v pavilonu E jmenovaná výstava.
Ivan Černý
