Jak známo, naše země má obrovskou fotografickou tradici. Generace fotografů již půldruhého století píší dějiny tohoto specifického druhu výtvarného umění tak dobře, že v evropském, ba i světovém kontextu je zapsáno více českých fotografů, než českých malířů. Z bohatého klubového podhoubí České republiky se v současnosti na světlo světa vyklubal další velký talent, krajinář Zídek, který se dnes prezentuje svou první samostatnou výstavou v Praze.
Aleš Zídek se narodil ve Stodě na Plzeňsku v roce 1973. Fotografie, jako výtvarné sdělení, ho přitahovala od mládí. Aktivně se jí však věnuje od roku 2000, kdy se rovněž stal členem pražského Fotoklubu Černá slunečnice. Tady našel spřízněné duše naladěné na společnou tvůrčí vlnu, jak svědčí jejich prezentace na téměř dvaceti klubových 
výstavách ve Svitavách, Moravské Třebové, v Ostravě, Brně i v Praze. V uměleckém Zídkově životopise by jistě neměla chybět ani informace o jeho kumštýřských úspěších: V populární a silně amatérsky obsazované Národní soutěži fotografie Svitavy si již třikrát odnesl první místo. V roce 2007 za cyklus „Po stopách Jáchymovského pekla“, v roce 2012 za cyklus „Můj mikrokosmos“ a nedávno, v roce 2013 opět 1. místo za cyklus „Mé všední ráno“.
Hra barev a stínů
Komorní galerie zimního refektáře je důstojným prostředím pro třiatřicet Zídkových fotoobrazů. Jak říká kurátor výstavy, Dr. Jiří Jaskmanický, ředitel pořádajícího Českého centra fotografie, téma krajiny je námět, se kterým Zídek velmi dobře umí pracovat. I proto vystavený soubor fotografií autor nazval Hledání v krajině. Hledání jako proces, jehož cílem by mělo být především nacházení. A to se autorovi zjevně povedlo…
Barevné velkoformátové fotografie překračují rámec běžného kopírování fotografické reality. Aleš Zídek však nezobrazuje krajinu věrně a dvojrozměrně. Ve výsledném stádiu k ní přistupuje díky hře s technikou až s impresionistickým viděním reality. Zídek zcela záměrně zachycuje při fotografování především náladu krajiny. Promítá do výsledného snímku i své vnitřní vidění, pocity a nálady. Jeho snímky jsou tvůrčím dílem, kdy se Zídkovy fotografie stávají samostatným, spíše abstraktním kumštem, které vynikne především při náležitém odstupu od zavěšeného fotoobrazu, kdy se při jejich adjustaci musí myslet na to, že je pro ně třeba větší plochy – pracoven, hal či společenských místností.
Vymyká se ze streotypu
Název jednoho snímku, ze třiatřiceti vystavených fotografií, vypovídá o současném postavení Aleše Zídka ve vlně současných tvůrců české fotografie. Vystavený soubor vznikl výběrem z posledního období autorovy tvorby let 2014 – 15. Fotografie byly pořízené technikou záměrného pohybu fotoaparátu při dlouhé expozici. Jejich shlédnutí nás nejenom potěší, ale můžeme brát naší návštěvu této zajímavé výstavy jako malou školu fotografování.
Zbývá dodat, že Zídek hned svou první samostatnou výstavou v Praze vyvolává zájem galeristů i sběratelů umělecké fotografie, protože tento talentovaný fotograf již předchozími díly na společných výstavách s Fotoklubem Černá slunečnice na sebe zasvěcené upozornil, že stojí za investice, které se zcela jistě časem velmi znásobí.
Více na www.ccfprague.cz www.cernaslunecnice.cz
Výstava Hledání v krajině je otevřena:
Od 23. dubna do 19. května
Otevřeno denně 9.30- 11.30, 12.00 – 17.00
Ivan Černý Foto archiv
