Suchdol nad Odrou je místem spojeným s výjimečnou historií Moravanů. Zdá se, jako by Christian David, Nitschmannové a Zeisbergerové i desítky ostatních, odsud odešli právě včera, zdrželi se v Sasku v Herrnhutu a pak vypluli na svých lodích do světa. Nebojte se, zase se k vám vrátíme, říkají jejich tváře na dobových obrázcích. Nebude to sice hned, ale určitě přijdeme. A tak se vrátili. A my se za nimi vydáváme.
Kroky nás zavedly do muzea Moravských bratří do Suchdola nad Odrou, městyse, který se nachází v blízkosti Nového Jičína. V centru obce vás zdraví ze svého bronzového podstavce císař Josef II. Hledáte souvislosti? Inu, byl to sice Habsburk, ale vydal toleranční patent, což byla dobrá zvěst pro protestanty, vyhoštěné ze země.
Moravští bratři jsou známí ve světě, ale jak už to bývá, u nás doma o nich mnoho lidí nic neví. Nejčastější odpověď zní – někde jsem to slyšel, ale opravdu nevím…. Proto by snad neuškodil malý přehled historických událostí, které by nám je přiblížily.
Kousek historie
V roce 1457 ve vsi Kunvaldu na východě Čech vzniká Jednota bratrská.
Její rozkvět se odehrává v Mladé Boleslavi, ale netrvá dlouho, bratři jsou pronásledováni, hlavně za prvního Habsburka na českém trůně Ferdinanda I. Činnost se přesouvá na Moravu.
Po prohraném stavovském povstání, bitvě na Bílé hoře a popravě českých pánů za Ferdinanda II., nastává po roce 1620 tuhá rekatolizace, pro víru odcházejí do emigrace tisíce rodin, hlavně do Saska.
Na Moravě působí jako kazatel Jednoty Jan Ámos Komenský, ale i on musí odejít ze země. Na Kravařsku a Novojičínsku působí tajní evangelíci. O jejich počínání se dozvídá vrchnost, v našem případě ta katolická v Kuníně, a začíná pronásledování obyvatel. V nedaleké vesničce Ženklava žije prostý člověk, tesař Kristián David. Je vyslancem bratrské víry a tou dobou se v Sasku domluví s protestantským hrabětem Nicolausem Zinzendorfem. Ten mu dá slib, že se Moravané budou moci usadit na jeho panství v Horní Lužici.
Emigrace a zámořské cesty
Roku 1722 utíkají obyvatelé Suchdola vedení Davidem před hranice. Musejí urazit trasu dlouhou 350 kilometrů Slezskem, Polskem i Saskem. O cestě zevrubně píše pozdější významný činovník v Hernhutu David Nitschmann a zakladatelé muzea Moravských bratří tuto pouť pojmou jako turistickou cestu nazvanou Via exultatis. David přivádí další rodiny, ze Suchdola 280 osob.
V roce 1722 na slíbeném místě zakládá Christian David městečko Herrnhut, česky Ochranov, což v překladu znamená „pod ochranou páně“. V roce 1727 zde vzniká obnovená Jednota bratrská a později její světové centrum.
Na popud hraběte odtud brzy odcházejí první misionáři šířit víru a vzdělanost do světa. První cesta je vede na ostrov sv. Tomáše do Karibiku s cílem ochraňovat otroky, později do severní Ameriky k Indiánům, do Jižní Ameriky, Indie, k eskymákům do Grónska a do dalších jiných zemí všech kontinentů.
Samo jméno Moravští bratři, Moravian Brethren, se prvně objevilo někdy kolem roku 1731 v Anglii. Pod tímto názvem totiž vyplula jejich výprava do USA do Savannah na území Georgie. Do Pensylvánie šli pod vedením jiného Davida Nitschmana, prvního biskupa obnovené církve v Herrnhutu.
Mezi domorodci měli úspěch. Naučili se jazykům a zvyklostem domorodců, žili s nimi jak se říká pod jednou střechou, pochopili jejich mentalitu, nikdy se nad nimi nevyvyšovali a pomáhali jim ve všech situacích, jako třeba David Zeisberger, legendární ochránce severoamerických indiánů.
Expozice
To všechno se dovíme v Muzeu Moravských bratří, které vzniklo v roce 1990 v jednom bývalém hospodářském objektu a to z velké iniciativy místních znalců dějin, nadšenců, zkrátka Suchdolanů, kteří jsou hrdí na dějiny obce a chtěli se s ní pochlubit nejen vlasti, ale i celému světu. U vzniku Historicko-vlastivědné společnosti i muzea stál Daniel Říčan i Zdeněk Valchář, oba jsou v tomto objektu doma, v muzeu nejen provádějí, ale organizují mnoho dalších aktivit.
V době naší návštěvy se očekávalo přijetá velké skupiny Korejců a dvacetičlenné výpravy Poláků, jezdí sem Američané, Japonci a další návštěvníci,většinou ze zemí, kde působily moravské misie včetně Afriky. A odtud přivážejí také stromky, které rostou u muzea v Parku moravských bratří, což je jedna z dalších pěkných akcí. A stromků je tady opravdu hodně.
Budova muzea je typická malá usedlost s uzavřeným dvorkem, jaké se stavěly na Kravařsku, a tak si zde připadáte jako v domáckém prostředí starého statku. Využita je všechna plocha, všude vidíme venkovské a zemědělské nářadí i předměty každodenního života, které navozují atmosféru starých časů.
V přízemí obytné části je expozice o událostech, které předcházely exodu obyvatel za doby rekatolizace. Výměnek je věnován osobnostem – Davidu Nitschmanovi, prvnímu biskupovi Jednoty bratrské, dále Melchiorovi Zeisbergerovi a Johannu Münsterovi. Ve dvoře je expozice dalšího Davida Nitschmana, kterému říkali Syndikus. Je neuvěřitelné, že uskutečnil celkem padesát cest do světa, v některých působil jako diplomat.
V někdejší stodole je expozice misií do světa, která nejvíce navazuje na podobnou v herrnhutském Muzeu misionářských cest. Poznáte zde poutě do Evropy, severní Ameriky, Jižní Ameriky, Asie, Afriky i polárních oblastí. Samostatná výstava je věnována Davidu Zeisbergerovi.
Využito je i sklepení
To připomíná krutou stránku pronásledování bratrů katolíky. Je stylizováno do podoby vězení s mučícími nástroji, používanými při exekucích panství. Věřte, že leckterý tajný evangelík tyto výslechy nepřežil. Dokonce se ani nechce věřit, že na ně byly doslova pořádány hony a mohly být bez soudu na místě zabiti.
Slavná, leč zapomenutá jména
Že ztrácíte přehled ve jménech? V Suchdolu žily početné rodiny téhož jména, i ta křestní se opakovala. Nenechte se klamat tím, že jsou německá, snad kromě bratří Stachových, kteří působili v Grónsku. Celá oblast zde byla osídlena Němci.
Nitschmannovi tvořili v Suchdole velmi početný rod, bydleli pár kroků od dnešního muzea, půdorys stavení je dnes označen kameny. Dosud je v paměti i Zeisbergerův dvůr. Památečních míst je v Suchdole hned několik.
Mezi aktivity muzea a společnosti Moravan patří již zmíněný Park Moravských bratří, kde jsou vysázeny stromy z různých míst světa pobytu velkých Moravanů.
K dalším aktivitám patří i studijní a sběratelská činnost. Za nedlouhou dobu od vzniku muzea se zde vystavují další a další předměty, získané darem hlavně z míst působení misionářů, a tak se expozice mohou dále rozšiřovat. Via exulantis je turistická trasa vedoucí cestou vyhnanců, kterou museli pod hrozbou smrti překonávat. Začátek je v Suchdole nad Odrou u muzea s informační tabulí, vede přes zastavení v Polsku, jako je Pilawa Górna či Jeleni Torza, do prvních saských městeček a končí v Hernhutu. Třeba si to také zkusíte ujít pěšky. Přitom mějte na paměti, že kupříkladu David ji absolvoval desetkrát a běženci včetně dětí a starých lidí trasu dlouhou přes tři sta kilometrů ušli za jedenáct dní…
K tématu Moravských bratří jsou pořádány konference a na nich přednášejí odborníci z domova i ze světa. Ta letošní se uskuteční ve druhé polovině října. A když nebudete mít kde přespat, muzeum nabízí i levné ubytování pro nenáročné turisty. Více na: www.moravian.cz
Krvavá neděle
Mimo zmíněného Muzea Moravských bratří láká turisty z blízkého i vzdáleného okolí do Suchdola n/O Muzeum městyse, které střeží socha císaře Josefa II. v životní velikosti. Tady najdeme nejenom místopisnou expozici zaměřenou na historii obce, ale též stálou populární výstavu, věnovanou místní novodobé tradici, ke které patří každoroční jízda Československého Pony Expresu. Suchdol nad Odrou je tak znám nejenom v Evropě, ale i za „velkou louží“ v USA, jako jedno z předních center westernového ježdění na koních v ČR. Velkým trhákem je pak unikátní oddělení Muzea městyse, stylově umístěné v bývalém krytu, svého času zbudovaném ze sklepa masivní budovy. Zde je nadšen každý ze zájemců o vojenskou a leteckou historii, neboť unikátní expozice je specializovaná na největší leteckou bitvu nad Moravou, která se zde rozhořela 17.12.1944 a později byla nazvaná jako Krvavá neděle. Řada dobových exemplářů, leteckých motorů, palubních zbraní a jiných předmětů, včetně trosek trupu vykopaného letounu, perfektně restaurovaného a poskládaného do původní podoby jako pucle, se zachovala díky tzv. letecké archeologii, které se dlouhodobě věnuje parta místních nadšenců Klubu přátel Suchdolu n/O. – sekce vojenské historie – to ale již bude námět na další naší reportáž.
Pohostinný Suchdol
Ideálním místem odpočinku a skvělým výchozím bodem na výlety po okolí je Penzion Poodří. Najdeme ho v centru městyse, pár kroků od obou muzeí při hlavní silnici, kterou se sem dostaneme z Prahy přes Brno na Odry. Staví zde též linkový autobus a nedaleko je nádraží Českých drah. Penzion voní novotou, nedávno prošla jeho budova rekonstrukcí, svého času to bývala základní škola obce, dnes útočiště domácích i zahraničních návštěvníků Suchdola nad Odrou. K dispozici je celoroční ubytování o kapacitě 44 míst s možností poskytnutí snídaně. Další stravování je zajištěno v případě zájmu ve sportovně-relaxačním areálu, vzdáleném cca 100 m od penzionu, či v restauračních zařízeních v blízkém okolí. Penzion lze využít zejména pro rekreaci, zájezdy i školní výlety a pobyty. Vhodný je i pro podnikové akce a školení či semináře a pracovní schůzky. V bezprostředním blízkosti penzionu je kulturní dům se sálem o kapacitě cca 300 míst a řadou kulturních a společenských akcí.
Penzion disponuje jak jednolůžkovými a dvoulůžkovými pokoji, tak i tří,pěti i šestilůžkovým pokojem. Nechybí ani dvoulůžkový pokoj s přistýlkou a příslušenstvím pro vozíčkáře. Příjemným dárkem pro hosty jsou slevy při delším pobytu, který kupříkladu činí 10 % nad šest nocí. Parkoviště u penzionu zdarma, domácí mazlíčci vítáni. Více na: www.suchdol-nad-odrou.cz
Taťana Březinová, archiv
