Výstava České umění skla v Toskánském paláci na Hradčanském náměstí v Praze v těchto dnech vstoupila do druhé poloviny svého trvání. Davy návštěvníků z celé republiky i zahraničí však neřídnou. Táhne je sem nejenom výstava samotná, ale i vložená expozice České sklo za vlády císaře a krále Karla IV.
České sklo tvoří nedílnou součást kulturního dědictví naší země. Šestisetletá historie a tradice našeho sklářství prokazuje, že v naší zemi působí genius loci, živící životaschopnost českého sklářství. Z generace na generaci předává dovednost, tvořivost a řemeslnou zručnost, které po staletí staví české sklo na přední místo na světě. České sklářství se vždy dokázalo vzpamatovat z mimořádně obtížných krizí, způsobených politickými i ekonomickými událostmi v Evropě. Jak říká Jiří Říha, předseda spolku ČESKÉ UMĚNÍ SKLA, které již druhý ročník významné výstavy CONCERTO GLASSICO zorganizovalo, přežilo naše sklářství nejenom napoleonské války, ale i likvidační privatizační tsunami z konce devadesátých let minulého století, aby vždy jak bájný Fénix povstalo z popela.
Lesní sklo a (nejenom) vitráže
Jak známo, první výrazný průnik českého skla se udál ve středověku za vlády našeho Karla IV. Tento osvícený panovník významně přispěl k rozmachu řemesel, včetně vzpomínaného sklářství. České sklo proniklo za jeho vlády do celé Evropy a stalo se vážným konkurentem tehdy převládajícího benátského skla. Stalo se rovněž výnosným vývozním artiklem a proniklo na řadu královských a šlechtických dvorů a paláců.
Velmi žádané byly skleněné kulaté terčíky, zvané taktéž prohledací okénka, které se zasazovaly do olova a sloužily k zasklívání oken. Skvělou pověst si získalo i nápojové tzv. lesní sklo a štíhlá vysoká číše s nálepy se stala i symbolem dokonalosti. Dokonce byla zvána „česká číše“.
„O Karlovi IV. se říká, že si z Francie přivezl dobré vzdělání a skvělé víno…“ usmívá se Mgr. Jiří Říha. „ A v Čechách pro něj našel to nejlepší sklo…“
Faktem zůstává., že se v případě lesního skla jedná o nejtypičtější výrobek českého středověkého sklářství. V archeologických nálezech u nás jsou zastoupeny nesrovnatelně častěji, než v jiných evropských zemích. Tzv. číše českého typu se vyznačují již zmíněným nazelenalým zbarvením, což podporuje tradovaný názor, že zelené sklo je nejvhodnější pro podávání bílého rýnského vína. A právě to se v dobách Karla IV. začalo v Čechách v hojné míře pěstovat. Známé se staly i vitráže pro kostely a chrámy, které časem zdobily i světské paláce a budovy.
Křehká krása ku Karlově poctě
Středověcí skláři byli návrháři, výtvarníky i řemeslníky současně. Řídili se určitými, v té době závaznými normami a zachovávali proporce. Jim podřizovali své nápady, obrazotvornost a inspiraci. Současní umělečtí skláři vychází z tradic, ale svojí volnou tvorbu obohacují moderními metodami, požadavky současného designu a vyznačují se tvůrčí svobodou. A tak mají návštěvníci Toskánského paláce možnost ve „výstavě na výstavě“ – tedy ve vložené expozici České sklo v době Karla IV. – spatřit to nejlepší, co na toto téma vzešlo z hutí, ateliérů a dílen naší současné sklářské umělecké špičky.
Obdivuhodná je kupříkladu tavená plastika Karel IV. od sklářského výtvarníka Františka Janáka. Líbezný je Šálek a podšálek Karel IV. z Ateliéru JM Lesov. Mistři této české porcelánové manufaktury u příležitosti 700. výročí panovníkova narození vytvořili originální šálek s podšálkem, který je holdem českému králi a císaři. Dílo ruční výroby je bohatě dekorováno zlatem a celobarevnými motivy, jejichž předlohou je slavná výzdoba kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn. Autorem výtvarného návrhu je akademický sochař Jiří Lašťovička.
Úžasná je souprava ručně tvarovaného hutního skla, nazvaná Korunovační klenoty Karla IV., ze sklárny vysoce talentovaného Jiřího Pačinka z Lindavy a neméně zajímavá je ale kupříkladu i Rozmarná zahrada pro Karla IV. v kombinaci beton.sklo.-kámen autorky Miluše-Roubíčkové-Kytkové.
Špička našich současných vitrážistů, manželé Richard a Jitka Kantovi, plnohodnotně navazují na práce starých mistrů a nelze jim než gratulovat za vystavené práce Sklář největšího z Lucemburků a Karel IV.
Z dlouhé řady exponátů a jmen tvůrců nemůžeme zapomenout na efektní Pohár Karel IV., což je rozměrné dílo složitého ručního zpracování partou sklářů, brusičů a rytců sklárny Moser, mistrně ovládajících své umělecké řemeslo. U vitríny s vysokým křišťálovým pohárem se návštěvníci hned tak nemohou odtrhnout. Dlouhé minuty si vychutnávají toto jedinečné dílo, zdobené vypískovaným hradem Karlštejnem a medailonem panovníka. Nechybí ani zlacený dekor.
Autorka Kateřina Kočárková se v neposlední řadě zase blýskla replikami historického středověkého lesního skla, jehož výroba v českém sklářství dosáhla světové proslulosti ve 14. a 15. století, běžně se však tento typ vyráběl až do počátku 18. století.
To však ještě není všechno
O tom, že se současní mistři sklářského řemesla nemusí o svůj obor bát, svědčí i vystavené práce studentů Střední uměleckoprůmyslové školy z Valašského Meziříčí, která navazuje na bohaté tradice našeho sklářství a patří k ojedinělým pracovištím v České republice. V současné době zde funguje učební obor Sklář – výrobce a zušlechťovatel skla i obory jako užitá malba, průmyslový design, tvarový a grafický design obalů a umělecké vitráže.
Kolekce prací žáků 2.C SUPŠ sklářské Valašské Meziříčí, obor sklář a zušlechťovatel zaměření malíř skla, vybrušování skla ve svém díle jménem Pocta Karlu IV. potvrzují, že rozhodně naše umělecké ruční sklářství nemá o talenty nouzi. Pro děvčata a chlapce pod vedením učitelů Ondřeje Galia a Daniely Žilinčíkové je prezentace na tak prestižní akci v Toskánském paláci na Hradčanském náměstí v Praze úspěchem i poctou. A pro návštěvník výstavy pak ujištěním, že kumštýřský štafetový kolík je v dobrých rukou.
CONCERTO GLASSICO se koná od 3.6 do 28.8.23016
Denně od 9.00 do 18.00
Vstup zdarma
Součástí výstavy je předvádění živé sklářské práce, foukání skla u sklářské pece, rytí a broušení skla, výroba skleněných figurek, vinutí lampových perlí, malování vánočních ozdob, malba na skle a výroba Tiffany vitrážek. Návštěvníci si mohou vyzkoušet svou zručnost a fantazii v kreativní dílně.
Ivan Černý
Foto: Miroslav Feszanic
