Věděli jste, že jednomu z nejoblíbenějších rumů dal vzniknout opravdový pirát, kolik je bublinek v šampaňském nebo proč jsou některé lahve s whisky hranaté? Pozor také na tvar sklenice, ve které máte svůj drink, z těch tvarovaných se totiž pije rychleji než z rovných.
Rum jedině z rukou piráta
Henry Morgan byl jedním z nejobdivovanějších pirátů 17. století, který proslul zejména odvážnými plavbami, při nichž hájil především britské zájmy. Velkou část své kariéry strávil dobýváním nových území a byl jeden z prvních objevitelů Nového světa. Na moři si kapitán Morgan udržoval přísnou kázeň a byl pro své muže honosnou autoritou, nicméně i on podlehl hluboké vášni, a to lásce k rumu. Dokonce dal základ svému vlastnímu rumu, který se pro charakteristickou kořeněnou chuť stal legendou, a dnes si ho po celém světě vychutnávají miliony lidí.
Fyzikové dlouho přisuzovali výskyt bublinek v šampaňském mikroskopickým nerovnostem na vnitřku lahve. Nicméně podle francouzského studenta Gérard Liger-Belaira je tomu jinak. Řetězce bublinek vznikají kvůli drobným vláknům celulózy, jež se vyskytují v běžných šampuskách jako zrnka prachu nebo se tam dostanou utřením či leštěním sklenek utěrkou. Na jednom celulózovém vláknu pak údajně vznikne až neuvěřitelných 30 bublinek za sekundu, dohromady jich lahev šampaňského skrývá asi 49 milionů. Není se proto čemu divit, že nám jde „šáňo“ tak snadno a rychle do hlavy.
Co dělá Skotskou skotskou?
Je libo whisky, či whiskey? Zdánlivě téměř nerozlišitelná slova v sobě skrývají zásadní rozdíl mezi tekutinami. Whisky se používá pro zlatavý mok ze Skotska, zatímco přidáním písmenka „e“ získává nápoj jinou rodnou zemi – Irsko nebo Ameriku. Americká whiskey bývá označována jako bourbon. Abyste však mohli říct, že pijete Skotskou, musí být whisky vyrobena z ječného nebo obilného sladu a musí zrát v dubovém sudu o maximálním objemu 700 litrů po dobu nejméně tří let. Celá výroba pak, pochopitelně, musí proběhnout na území Skotska.
Může opravdu něco tak jednoduchého jako tvar a rýhy na sklenicích ovlivnit rychlost našeho pití? Vědci z bristolské univerzity tvrdí, že ano. Pokud na sklenici budou zakresleny objemové značky, tak vězte, že to působí na vaše podvědomí a nevědomky konzumaci alkoholu zpomalíte. A záleží i na jejím tvaru, protože z tvarovaných prý pijeme rychleji než z těch rovných. Takže možná zvažte, do čeho si necháte namíchat další drink.
Whisky s kráčejícím panáčkem plná inovací
Výrobce známé skotské whisky měl opravdu
za ušima a dobrými nápady ve své době nešetřil. Moc dobře věděl, že při transportu, ať už vlakem anebo lodí, se hodně lahví rozbije. Vymyslel proto unikátní hranatý tvar, aby méně praskaly a dostalo se jich do světa mnohem víc. A byl to právě Alexander z rodu Walkerů, který přišel s další vychytávkou pro lepší rozpoznání značky. Hranatou láhev opatřil výraznou vinětou zkosenou přesně v úhlu 24 stupňů, čímž se stala nápadnější, než v té době byly ostatní. Tím zajistil své značce opravdovou originálnost.
Na etiketě nejprodávanějšího London Dry ginu na světě najdete kromě loga také korunku a hlavu divokého prasete. Mají tyto znaky nějaký význam? Samozřejmě, britská královská koruna symbolizuje povolení servírovat tento gin na královskou tabuli a k zobrazenému divočákovi se váže velmi zajímavý příběh. Legenda praví, že během lovecké výpravy zachránil předek rodu Gordonů skotského krále před útokem divokého kance. Od té doby se znak zvířete navždy spojil se značkou a stal se neodmyslitelnou součástí přední etikety ginu.
Pivo, co má sílu kořalky
Jako pivní národ jsme si mysleli, že už nás ohledně piva nemůže nic překvapit. Omyl, i pořádného pivaře zaručeně porazí nejsilnější pivní speciál na světě. Obsahuje neuvěřitelných 67,5 % alkoholu a k dostání je pouze v 275 mililitrových lahvích za cenu v přepočtu kolem 1 750 Kč. Jeho výrobci dokonce na hrdla lahví umístili výstražné žluté lístky s varováním, aby budoucí konzumenti nevypili více jak 35 ml při jednom posezení. Chcete-li se tedy ještě někdy zvednout ze židle po vyzkoušení tohoto speciálu, doporučujeme dávkování dodržet a nelpět na pravém českém tupláku.
Foto: archiv autorky
