Je plný vitamínů, minerálů, vlákniny a s potenciálem snižovat cholesterol a dostat váhu pod kontrolu. Významný zdroj koření, ale i látek využívaných ve farmacii. Skvělé jsou ale lilky nebo baklažány i v salátech, dušených jídlech a jiných pokrmech.
Moderní baklažán dluží svůj původ své divoké verzi pocházející z jihovýchodní Asie. Ještě před nástupem středověku tato plodina pronikla do Afriky, následně se rozšířila do Evropy a na Střední východ. U pěstitelů si baklažány pro svou hořkou příchuť po staletí na zahradách nacházely své místo spíše jako dekorativní rostlina než jako potravina. A to byla jistě škoda, neboť její výživové vlastnosti řadu běžně pěstovaných plodin předčí. Baklažány jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, vitamínů B1, B6 a draslíku. Ale i mědi, magnézia a manganu.
Zázrak jménem nanusin
Je to právě tato látka, která mu propůjčuje onu tmavě fialovou barvu, a na kterou se zaměřila většina dosavadních vědeckých výzkumů. Ukázalo se, že tento účinný antioxidant, který byl objeven ve slupce lilku, funguje jako „zametač“ volných radikálů a chrání lipidy (tuky) v membránách mozkových buněk. Ty buňky chrání před zničením volnými radikály a korigují jejich správnou funkci. Laicky řečeno lze říci, že vrstva lipidů napomáhá přísunu výživných látek, vylučování těch odpadních a přijímání pokynů od poslíčka molekul, který buňce oznamuje, jakou aktivitu má vykonat. To ale není zdaleka všechno.
Ať nám to myslí
Nanusin také snižuje hladinu cholesterolu v krvi a ochraňuje mastné kyseliny, které jsou klíčové pro zdravou funkci mozku, ale také napomáhá zbavit se nadbytku železa z těla. Ačkoliv je železo nepostradatelnou výživovou látkou, nezbytnou pro přenos kyslíku v krvi, podporu imunity a syntézu kolagenu, jeho nadbytek spíše může uškodit. Díky vysokému obsahu vlákniny a malému množství tuku jsou baklažány také vhodnou součástí jídelníčku pro nemocné diabetem typu 2 nebo ty, kteří se jen chtějí zbavit nějakého toho nadbytečného kilogramu. Jen tak pro obrázek – 100 gramů baklažánu obsahuje přibližně 25 kcal, 1 gram proteinů, 0,2 gramů tuku, 6 gramů sacharidů a 3,4 gramu vlákniny.
Vybíráme a skladujeme
Slupka baklažánu by na pohled měla být živá a lesklá, bez jakýchkoliv barevných změn, jizev a skvrn. Ty většinou indikují, že dužnina pod slupkou je poničená a zřejmě i zkažená. Stejnými kvalitami by se měly vyznačovat i stonek a čepice na vrcholku baklažánu. Vybírejte baklažány pevné a adekvátně jejich velikosti těžké. K otestování zralosti baklažánu bříškem palce jemně zmáčkněte slupku. Pokud se vrátí zpět, baklažán je zralý, pokud zůstane na místě, nikoliv. Baklažány se rychle kazí a jsou citlivé jak na horko, tak na chlad. Uložené v plastovém obalu nebo tašce vám v ledničce vydrží několik dní. Rozříznutý baklažán byť uložený do ledničky vydrží mnohem kratší dobu. Baklažány uvařené pak v uzavřené nádobě vydrží asi tři dny. Při přípravě se baklažány doporučuje změkčit a nasolením zredukovat jejich hořkou chuť. Nakrájejte je na plátky nebo kostičky, rovnoměrně osolte a nechte 30 minut odpočívat. Tento proces vytáhne část tekutiny z baklažánu ven, a to včetně některých jeho hořkých komponent. Pokud pak budete chtít zredukovat množství soli v baklažánu, tak někrájené kousky jednoduše omyjte vodou.
