Do rukou se nám v těchto dnech dostává publikace závažného obsahu. Obsah nás zavádí do horské oblasti Albánie s příznačným názvem Prokletie, kde se v roce 2001 ztratili tři čeští studenti, bratři Jan a Michal Pavelkovi a Lenka Tučková. Nová kniha od autora románu Habermannův mlýn Josefa H. Urbana se jmenuje Návrat do Valbone.
Čtenář se bude muset ponořit do mrazivého čtení, od kterého se od začátku do konce neodtrhne. Nejde však o detektivku, ale o skutečný příběh, zároveň i o velký námět, o otázky, které zůstávají dodnes bohužel nezodpovězeny, navíc nás nechává nahlédnout i do mezinárodní problematiky té doby. Po sedmi letech se od zmizení trojice Čechů vydávají do Albánie na vlastní pěst Josef s Janou. Josef pracuje v nadaci, která pátrá po ztracených lidech, Jana je sestrou pohřešované Lenky. Paralelně s nimi pátrá po zmizelém synovi i Srb Zoran. Postupně odhalují, k jakým účelům sloužila podivná klinika. Nejen mnoho Srbů, ale i tři Češi zde posloužili mafiánům, obchodníkům s lidskými orgány.
Dvojice mladých lidí se sama začne dostávat do velkých potíží ve strachu o život, ale pátrání po zmizelých nevzdává. Když nejsou viníci potrestáni a jeden z nich odchází od Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu jako nevinný, bere otec pohřešovaného syna Zoran spravedlnost do svých rukou.
Zkušený cestovatel a spisovatel Josef Urban, kterého zajímají dramatické příběhy, se v roce 2016 vydal do Albánie, aby napsal knihu podle skutečných událostí. Forma románu byla asi nejlepším možným přístupem k ožehavé látce. A tak je Návrat do Valbone pravděpodobně jedinou útěchou na rány pozůstalých i připomenutím událostí, který mizí v zapomnění.
Čtenář vidí, že ani zodpovědné úřady naší země tehdy nevyvinuly mnoho úsilí v pátrání po zmizelých, snad proto, že kritizování Albánie nezapadalo do tehdejšího mezinárodního scénáře. Dnes už ví, že osamostatnění Kosova ze „srbského krunýře“ neproběhlo standardním způsobem podle uznávaných mezinárodních pravidel a nepřispělo ke kultivaci místního prostředí. Navíc – muselo také něčím zaplatit. Ví se, že Američané tehdy potřebovali území pro umístění vojenské základny. Možná si připomeneme i podnikavou Madleine Albrightovou, tehdy přezdívanou „balkánská řeznice“ která využila příležitost k založení vlastní firmy, i agitku prezidenta Havla nazvanou „humanitární bombardování“.
Balkánská Albánie je země krásná, jistě stojí za probádání našimi cestovateli a turisty – přesto se tak prakticky neděje. Je to také proto, že český cestovatel by nepocítil správnou dovolenkovou pohodu. Proto je v době, kdy se připomíná výročí osamostatnění Kosova, nutné tyto události připomínat a poukazovat na země, kde dosud neplatí demokratické principy. Jak se v těchto dnech vyjádřil prezident Zeman: „Mám rád Srby a Srbsko, nemám rád Kosovo“.
Kniha vyšla na podzim letošního roku v nakladatelství The Dog Trail, Jana Vávrová. Předmluvu napsal Emir Kusturica, doslov Helena Pavelková (matka Jana a Michala Pavelkových), Petr Tuček ( bratr Lenky Tučkové) a právnička Klára A. Samková. Publikaci v pevné vazbě zdařile ilustrovala Jana Kaufmanová.
Slovo o autoru:
Josef Urban (nar. 1965), je absolvent PřFUK, kde vystudoval obor inženýrská geologie a hydrologie. Sportovec, bývalý reprezentant ve sjezdu na divoké vodě, cestovatel a horolezec. Kromě toho je spisovatel. Vybírá si silné náměty, mnohé z doby válečné. Napsal cestopis Nejhlubší údolí světa (1998), má za sebou autorský film Závěť (získal jednu z hlavních cen na MFF horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují). Dále
Josef Habas Urban natočil film 7 dní hříchů, který dostal řadu zahraničních ocenění, upoutal na sebe pozornost knihou Hebermannův mlýn, který byl později zfilmován. Společně s Danem Krzywoněm realizoval dokumentární drama k 80. výročí Mnichovské dohody a snímek Kde se valí kameny. V roce 2015 vydal román Tenkrát v ráji o osudech legendárního horolezce Josky Smítka, který byl na konci války popraven nacisty. V loňském roce mu vyšla povídková kniha Zloděj psů.
Ivan Černý
Foto archiv nakl. The Dog Trail
