V čase koronaviru nejednoho z nás tíží další problém. Takříkajíc – co s načatým večerem. Kina ani divadla nehrají, koncertní síně zejí prázdnotou, galerie jsou uzavřené. Nejlepší čas sáhnout tedy po knize. Novinář a spisovatel František Mandát nám před časem naservíroval svou obsáhlou knihu zahraničních zážitků a reportáží, pro které si během času dojel do osmi desítek zemí světa! V tak širokém záběru u nás ještě nic podobného dosud nevyšlo.
Mandátův literární otisk jeho cest se příznačně jmenuje Kamínky z toulavých bot. Obsáhlou publikaci, psanou čtivým perem, bohatě ilustrovanou autorovými fotografiemi, vydalo nakladatelství BMSS-START. Mandátovo putování začíná v květnu roku 2010 v Pchanmundžomu, vesnici na hranici Jižní a Severní Koreje, pokračuje přes Spojené státy americké a Austrálii a zavede nás i do bývalého SSSR a Finska. Přes Vietnam se přesuneme do Kazachstánu a Japonska, omrkneme Monako i legendární Velikonoční ostrovy a to jsme pořád ještě v první třetině jedinečné knihy. Abychom neunavovali, jednodušší by asi bylo napsat, kam, že se to ještě František Mandát ve svých
reportech z dalekých cest světem nepodíval. Kupodivu mu kupříkladu chybí Slovensko, ale možná je to tím, že naše bratry i přes rozdělení hranic nepovažuje za cizince. Ostatně, k vřelým citům pro Slovensko se vyjadřuje v epilogu své tří set stránkové knihy. Jak by ne, vždy zde mj. osm let za časů ČSSR působil a Slovensko miluje.
Nejsem žádný cestovatel…
„…hodný tohoto pojmenování,“ říká Mandát skromně sám o sobě. „Třebaže cestuji rád a odnepaměti jsem cestovat chtěl a toužil. Cestoval jsem i v dobách, kdy bylo v pase Československé socialistické republiky napsáno, že platí do všech států světa, byť do většiny z nich bylo zapotřebí tzv. výjezdní doložky, takže do všech států světa neplatil, či spíš platil jenom někdy a jenom pro někoho. Dnes mi as mé vlasti dovoluje vycestovat do sto padesáti zemí a patří v tomto ohledu k cestovním dokladům ve světě mimořádně ceněným. A tak 
limitován pouze možnostmi jsem soukromě, pracovně, jako publicista či spisovatel opouštěl svou domovinu, abych se zase tuze rád opět vracíval domů. Vášeň poznávat jiné kraje a život v nich mě dosud neopustila, a neopustí-li mě ani zdraví, nikdy mě neomrzí ani nezaskočí narychlo si sbalit pár triček a vyrazit s novinářským blokem opět na daleké cesty…“
Zajímavé i dramatické cestovatelské zážitky
V představované publikaci František Mandát nic nelakuje na růžovo, popisuje poctivě, co viděl a zažil, s úsměvem i nadhledem a pochopením pro souvislosti lokální i mezinárodní. Dobře ví, že svět není černobílý a ani se ho tak nesnaží popsat. A nepodléhá nejrůznějším tlakům. Zkrátka: píše objektivně, jak se na dobrého žurnalistu sluší a patří.
„Kdykoliv se vracívám domů,“ usmívá se Mandát naší otázce, co ho pudí vydat se z rodné hroudy až na druhý konec světa, “ v okamžiku, kdy se letadlo dotkne mojí rodné země anebo přejedu hranici představující tu pomyslnou bránu domova, či most, za nímž už je domovina,
případně přetnu kilometrovník na kolejích nebo silnici symbolizující totéž, těším se jako malý kluk. Jako týž kluk, který si kdysi v lidové knihovně půjčoval knihy Hanzelky a Zikmunda, hltal cestopisy Batličkovy a jiných cestovatelů a dobrodruhů a fascinovaně civěl na globus ve svém chlapeckém pokoji. Mám ten globus dodnes. Zapichuji do něj místa, která se mi poštěstilo navštívit, připínáčky s barevnými kloboučky. A už mám tu svojí zeměkouli docela slušně proklovanou. A když navečer rozsvítím, magicky zazáří, rozžehnou se i ty kolorované kóty. Je to ďábelsky nakažlivá podívaná a zároveň věčná inspirace, poněvadž na té mé plastové kouli je pořád tolik míst, jež dosud nasvítí a provokují a přitahují mě jako tajemství…“
František Mandát projel dosud vzpomínaných osmdesát zemí světa. Ještě mu tedy zbývá od oka šest či sedm desítek posledních. Přejme jemu i sami sobě, ať je dostane do zamýšleného druhého dílu svých Kamínků z toulavých cest…
Pár slov o autorovi
Narozen 6.3 1952 v Broumově. Publicista, scénárista, spisovatel. Žije a tvoří v Praze. Jako redaktor a reportér pracoval mj. v Obraně lidu či Literárním měsíčníku. Je autorem řady rozhlasových her a dramatizací. Mimo jiné vydal prózy Semestrálky, Facky do života, Kolejení či Kluci, vlítneme na ně!
Ivan Černý
Foto archiv nakl. BMSS-START
