Galerie Point Gallery na Betlémském náměstí vystavuje od 1. října do konce listopadu jedenáct nefigurálních obrazů Kristýny Rožánkové. Povoláním architektka, Kristýna, narozená v roce 1989, se kreslením a malováním programově zabývá už od dětství, a to velmi seriózně. V pěti letech byla přijata na uměleckou školu Ilji Hurníka v Praze, kde strávila čtrnáct let. Během středoškolských studií už slavila první úspěchy. Její práce získaly několikrát první cenu v nejrůznějších soutěžích.
Ani na pražském Vysokém učení technickém, kde studovala v letech 2008 – 2015 architekturu a urbanismus, ji láska k malování neopustila. V tomto ohledu byly pro ni jistě obohacující dva pobyty v zahraničí: školní rok 2012 – 2013 strávila Kristýna v Paříži na Vysoké škole architektury a po ukončení studií v Praze pracovala v ateliéru Christopha Sautera ve Svatém Mořici ve Švýcarsku.
Vizuální iluze
Nezasvěcený návštěvník galerie by si mohl klást otázku, co stojí za tajuplnými názvy Kristýniných obrazů, jako je např. cyklus Hypnagogia. Malířka mi prozradila, že se jedná o výtvarné ztvárnění barevných vizuálních iluzí, které prožívá ve stavu polospánku těsně před usnutím. Těmito prožitky jsou inspirovány např. obrazy Théta a Kačenky.
Jiným zdrojem inspirace je Kristýně jinak nepříjemný stav migrény s aurou, při níž dochází ke změně vidění. Barvy jsou v tomto okamžiku jasnější a jejich intenzivnější vnímání je doprovázeno světelnými záblesky a třpytem. Výsledkem prožitku změněné skutečnosti jsou např. obrazy Prodrome/Aura/Než to přijde nebo Sicilie. Malířka na svá plátna často nanáší kromě akrylových barev i nejrůznější směsi líčidel, střípky z vánočních ozdob nebo prach štrasů, takže např. na obraze Contact září nejen samotné barvy, ale od jeho povrchu, posetém lesklými sklíčky, se odrážejí i paprsky denního světla nebo umělého osvětlení.
Třetím klíčem k pochopení Kristýniných obrazů je odhalení její vrozené oční vady. Umělkyně v nich s nezvyklou přesností zachycuje pocity a vjemy, které v ní vyvolává její krátkozrakost, bránící oku v zaostření a v přesném ohraničení tvarů. Barvy tak splývají nebo přecházejí jedna v druhou v jakési lyrické sugestivní neurčitosti, skrývající nesdělitelná tajemství. Takové jsou např. obrazy Floaters, Akáty nebo V lese. Zvláštní místo na výstavě zaujímají dva téměř monochromní obrazy: Co vidíš, když nic nevidíš, z cyklu Hypnagogia, na němž výtvarnice použila různé druhy černých barev, jak lesklých, tak matných (touto technikou se proslavil francouzský malíř Pierre Soulages), a velký červený obraz Dívání se do slunce/Sungazing z cyklu Migréna.
Připomenutí malíře černé barvy Pierra Soulagese není náhodné. Od července 2018 Kristýna Rožánková s úspěchem a s velkým zájmem návštěvníků vystavuje své obrazy v galerii Paris – Prague v jihofrancouzské obci Nant, která leží asi 100 km na jih od krajského města Rodez, kde má dosud výtvarně činný Pierre Soulages (umělci bude na vánoce 101 let) velkou stálou expozici v muzeu, nesoucím jeho jméno.
Obrazy Kristýny Rožánkové jsou krásné
V sympatické galerii Point Gallery, která nabízí i kavárenské občerstvení, citlivě navozují meditativní atmosféru, takže se návštěvník od stolku při kávě nebo sklence vína může nerušeně a v pohodlí opájet snovými obrazy této nadějné umělkyně.
Vzpomínanou galerii najdeme v Praze 1 na Betlémském náměstí č.p. 5a. Vchod je po pravé straně Betlémské kaple a je otevřena od středy do soboty od 17 do 22 hod.
Jana Boxbergerová
Foto archiv
