Na předvánoční trh přichází kniha Ivana Černého, která potěší. Hlavně starší čtenáře, kteří ještě pamatují krále komiků, Vlastu Buriana. Na titulu je obrázek, tvář herce s jeho charakteristickým výrazem. Představovaná publikace mapuje život a kariéru legendárního herce, který provázel generace diváků a stal se tváří několika desetiletí divadla a později i filmu.
Osudy tohoto populárního sportsmana a herce přilákaly svého času několik autorů různých dob ke zpracování a o Vlastovi Burianovi vyšla celá řada publikací. V posledních desetiletích, s nástupem nových generací, se ale začíná tento bohem nadaný komik ztrácet v šeru filmového dávnověku a zdá se, že se o jeho postavu a tvorbu zajímá již jen hrstka historiků či studentů filmových škol. Spisovatel a novinář Ivan Černý se svou knihou tedy přišel takříkajíc za pět minut dvanáct, aby potěšil především pamětníky a obdivovatele kumštu tohoto nosatého srandisty.
Atmosféra měnící se doby
K podrobnému Burianovu životopisu se Černý dostal díky vyprávění prvorepublikového novináře Karla Kučery Zeleného, který byl hercovým přítelem a spolupracovníkem a který v knize též vystupuje. Stránka za stránkou vzpomínaná knížka o Burianovy zachycuje atmosféru měnící se doby, od okamžiku, kdy se Vlastík narodil v Liberci, který byl baštou němectví. A pokračuje, když se rodina přestěhovala do Prahy na Žižkov, který Vlastu Buriana svou neopakovatelnou atmosférou poznamenal. Jak známo, měl sportovního ducha, miloval fotbal a nebylo těžké objevit v něm velký herecký talent. Smyslem jeho konání bylo bavit lidi. Tak se zrodil komik chaplinovského typu. A těch pravých komiků není na světě nikdy dost. Řečeno dnešním jazykem, stala se z něho superstar.
Dar od boha
Mimika, výřečnost, pohybový talent, tvůrčí schopnost improvizovat a dotvářet nebo i spoluvytvářet role. Od svých začátků v pražských kabaretech, přes angažmá v Národním i ve Stavovském divadle, až po své vlastní divadlo. Jeho souborem prošli vynikající herci a herečky, Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta, Eman Fiala, Theodor Pištěk, Ferenc Futurista, Věra Ferbasová, Marie Rosůlková či Blanka Waleská. Ivan Černý čtivým způsobem zachycuje prostřednictvím vzpomínání Karla Kučery Zeleného všechny etapy Burianova života, lásku k fotbalu, zrod herce, divadelní prkna, na kterých byl doma, přátelství s Arturem Longenem a dalšími osobnostmi. A nezapomeňme na osobní život, v němž kralovala jeho žena Nina, která ho provázela na všechna jeho představení.
Smutná životní etapa
Burian měl v životě i velmi dramatické období, kdy byl obžalován z kolaborace s nacisty. Jeho hvězda pohasla. Za pomluvami a vymyšlenými „fakty“ stáli nepochybně lidé, kterým vadil jeho úspěch. Také ti, které svým zjevem zastiňoval. V poválečné době prožíval nejtěžší chvíle svého života, kdy byl trestán jako kolaborant. Musel se obhajovat, dokazovat, že se vyhýbal rolím a nikdy pro Němce nehrál. Zemřel v plném rozpuku stáří v lednu 1962.
Spisovatel Ivan Černý tedy vrátil Buriana po desítkách let zapomnění zase do hry, aby připomněl velkého herce a období slávy jeho divadla. Autor více než desítky úspěšných knih ji napsal živým jazykem plným dialogů, nenudí životopisnými pasážemi, je literaturou sama o sobě. Kniha obsahuje jedenatřicet kapitol, má 279 stran a vyšla v tvrdých deskách bez obálky. Mimořádné jsou i většinou prvně publikované fotografie z Vlastova soukromí i natáčení ze soukromé sbírky galeristy, kunsthistorika, sběratele a pražského spisovatele Pavla Šmidrkala, který svého času vykoupil celou sbírku neznámých snímků a následně z ní uspořádal mimořádně navštěvovanou výstavu v galerii Záliv v Lázních Bechyně.
Černého knihu vydalo nakladatelství Olympia, které má velký cit pro autory i dobrý výběr titulů a můžeme ji doporučit jako dárek pod stromeček.
Taťana Březinová
Foto archiv
