V Praze má již řadu let své sídlo Odborový svaz novinářů a pracovníků medií ČR. Pokud by snad někoho překvapilo, že mají žurnalisté, redaktoři a publicisté, stejně tak jako další pracovníci nakladatelství a redakcí, svůj odborový svaz, údiv rozhodně není na místě. Stejně tak ho mají kupříkladu i herci či zpěváci a další umělecké profese. Představovaný odborový svaz sídlí na Senovážném náměstí číslo 23, zde najdeme i pracovnu tajemníka OSNPM Petra Masopusta, kterého jsme požádali o následující rozhovor.
Kdy a proč svaz vznikl, za jakých okolností a jak dlouho funguje?
„Na zakládajícím sjezdu dne 26. února 2009 vznikl Odborový svaz novinářů, který se později přejmenoval na Odborový svaz novinářů a pracovníků médií. Vznik byl motivován přáním zakladatelů a členů Syndikátu novinářů ČR zajistit hájení pracovních a sociálních práv novinářů. Syndikát svým charakterem profesního spolku nemohl tato práva plně zajišťovat. Má sice ve svých stanovách v části Poslání a cíle spolku preambuli, že má:
“ Uplatňovat a pomáhat chránit práva novinářů, mimo jiné autorská, sociální a pracovní a prosazovat pracovní a sociální podmínky, které odpovídají povaze novinářského povolání“. Problémem však bylo a nadále je, že nemůže vstupovat jako partner do pracovně právních sporů, protože nemá statut odborové organizace, která jako jediná je v souladu s platnou legislativou oprávněna zastupovat kolektivní zájmy zaměstnanců. Celá situace se vyhrotila v době globální finanční krize v roce 2008, která přišla do Čech s ročním zpožděním. Novináři byli a jsou doposud považováni za méněcenný druh zaměstnanců, kteří musí snést jakoukoliv urážku, diskriminaci a pracovní nejistotu. To ukazují i výroky prezidenta republiky a části zastupitelského sboru. Novináři totiž až na výjimky v ČTV, ČTK a Čro nemají ani oprávnění uzavírat kolektivní smlouvy. Tam jsou součástí tamních odborových organizací. Je to dáno právě nemožností Syndikátu vstupovat do pracovně právních vztahů. Novináři pak nejsou schopni se bránit vůči zaměstnavatelům a právní mašinérii mediálních domů a korporací. Boj o pracovní místa a sociální přežití pak vede k nevraživosti mezi novináři samotnými. Tento stav vyhovoval a nadále vyhovuje mediálním skupinám a jejich manažerům, kteří této situace bez problémů využívali a dodnes využívají. Zakladatelé a současně členové Syndikátu se pokusili po svém založení několikrát prosadit, aby se stali jeho součástí, a tím by umožnili využívat jeho organizační profesní strukturu. Na několika valných hromadách však tento návrh vždy narazil na argumentaci, že to není možné a současně velká část členů a delegátů vystupovala proti této myšlence jako „levičácké úchylce“. Proto nám nezbylo než budovat organizaci zdola a vlastními silami. Velká část členů nadále zůstala členy Syndikátu a platí i příspěvky Odborovému svazu. V současnosti jsme jako přidružený člen Odborového svazu jednoty tlumočníků a překladatelů členy Českomoravské konfederace odborových svazů.“
Jaká je pracovní náplň svazu a co ze členství v této profesní organizaci pro její členy vyplývá za radosti i povinnosti?
„Pracovní náplň svazu vyplývá z našich stanov, které jsou k dispozici v obchodním rejstříku a na našich webových stránkách. Stručně řečeno Svaz organizuje, zastupuje a hájí své členy v jejich právních, platových, sociálních a dalších zájmech jako partner i oponent podnikatelů, jejich organizací, orgánů státní správy a samosprávy na všech stupních. To je hlavní naší náplní. A popsat povinnosti a radosti členů je snadné. Povinností je plnit stanovy a svým jednáním se zasazovat o sounáležitost a podporu členů Svazu. Radost je ze setkávání, výměny informací a spolupráce na studentských soutěžích.“
Jednou z velkých akcí svazu je již tradiční pořádání republikové soutěže o nejinspirativnější středoškolský časopis roku. V únoru bude profesní porota rozhodovat o laureátech ročníku 2020. Můžete nám popsat historii soutěže, její pravidla i účel?
„Letos jsme vyhlásili dvanáctý ročník soutěže o Nejinspirativnější středoškolský časopis roku. Jejím posláním je vyhodnocovat kvalitu středoškolských časopisů, které se přihlásí vyhlašovateli do stanoveného termínu. Ve spolupráci s novináři, uměleckými a pedagogickými pracovníky pomáhá utvářet názory žáků středních škol na důležité otázky studentského života ve škole i mimo ni. Dnešní společnost potřebuje ve všech oblastech (ve vzdělávání, v kultuře, ve sportu, v sociální i duchovní sféře) osobní příklady lidí, kteří v daných oblastech vynikají. Vést studenty, členy redakčních rad, ke kritickému myšlení a náhledu na studijní, kulturní, sportovní, společenské a další oblasti je odpovědná a záslužná činnost. Novinářská profese reflektuje toto poslání. Proto soutěž O nejinspirativnější středoškolský časopis představuje důležitou iniciativu. Školní časopisy významně utvářejí společenské a studijní klima ve školním i v mimoškolním prostředí, vykazují vliv na osobnostní rozvoj, utváření hodnotového klimatu u žáků, učitelů i nepedagogických pracovníků.
Odborný a organizační tým pracuje dlouhodobě v rámci Odborového svazu novinářů pod vedením Václava Brůžka. Jeho tým tvoří novináři, pedagogové a představitelé uměleckých oblastí. Od počátku soutěže byla vypracována kritéria pro hodnocení obsahových a formálních kvalit přihlášených časopisů.
Loňskými vítězi byly redakce časopisů:
- místo časopis Vedneměsíčník, Biskupské gymnázium J. N. Neumanna, České Budějovice.
- místo časopis BEZEVŠEHO, SOŠ mediální grafiky a polygrafie Rumburk
- místo časopis TRUŇK, Gymnázium Uherské Hradiště
Kromě této soutěže loni proběhl i první ročník Středoškolská poezie a jejím vítězem se stal Dominik Zajíček z Gymnázia Jiřího Wolkera.“
Závěrem požádáme o pár řádek z vašeho profesního životopisu…
Od prosince 1989 jsem byl členem vedení Lidových novin, později jsem pracoval ve Svobodném Slově, V deníku EXPRES a mnoha dalších internetových médiích, a to na volné noze. Od roku 2003 jsem ředitelem SMOSK.“
Za rozhovor děkuje Ivan Černý
Foto Jan Parkman
