Pražský list pro výtvarné umění a kulturu Mozaika vstupuje do šestého ročníku. Tištěné noviny, které nemají v současnosti obdobu, založil a vydává šéf Aukční síně Art Mozaika, též ředitel Českého centra fotografie, dlouholetý kurátor výstav výtvarného umění, vydavatel uměleckých publikací a obchodník s uměleckými předměty Dr. Jiří Jaskmanický. Ten je mj. i editorem Mozaiky, která s přestávkami, vynucenými epidemií koronaviru vychází šestkrát ročně. Pět let vydávání tištěného média, které se navíc neprodává, ale mezi milovníky výtvarného umění a kultury vůbec, včetně tvůrců samotných, distribuuje zdarma, si bezesporu říká o bilanci činnosti.
Jak a proč vlastně Mozaika vznikla?
„Především aby vyplnila mediální vakuum, které zde po zániku legendárního Ateliéru vzniklo. Dále pak, aby pomohla sběratelům orientovat se na aukčním trhu a v neposlední řadě ukazovala, co se děje ve světě současné domácí kultury od malování, přes umělecká řemesla, divadlo až kupříkladu po literaturu.“
Vaše noviny mají dvě desítky stran na křídovém papíru, v černobílém provedení, s řadou rubrik, zahrnující celé spektrum kultury…
„Prapůvodní úmysl byl vydávat Mozaiku jako občasník, při příležitosti mimořádných akcí, úspěšných výstav, dražeb úzkoprofilových děl či představování nových talentů jako nosič informaci. Zájem veřejnosti nás mile překvapil a brzy jsme přešli ke dvouměsíční periodě. Tu bohužel přetrhla prakticky dvouletá koronavirová krize, kdy byly zavřené výstavní síně i galerie a kultura se všeobecně zmítala až v existenčních problémech. S rokem 2022 se ale opět vracíme k projektu dvouměsíčníku.“
I navzdory pandemii jste ale uskutečnili řadu skvělých výstav a autorských projektů…
„Rád vzpomínám na sérii našich výstav ve Strahovském klášteře, jedinečná též byla souborná výstava Ivana Bukovského, našeho předního figuralisty v pražském Královském letohrádku zjara předloňského roku. Měli jsme velké štěstí, že jsme v měsících, kdy se dočasně pozastavila díky drakonickým vládním omezením výstavní činnost, realizovali úspěšnou Banksyho výstavu v Mánesu. A o rok později, v červnu letošního roku zopakovali v kostele sv. Michala na Praze 1. To však nic nemění na věci, že jsme silně museli utlumovat naše zamýšlené aktivity.“
Mimochodem, tajemný, neznámý a úspěšný umělec Banksy – nedávno bylo v Londýně vydrženo torzo jeho obrazu Dívka s balónkem za 18,5 milionu liber (přes půl miliardy korun). Na první pohled absurdní částka za naprosto neodpovídající dílo.
„Banksy není klasické výtvarné umění. Už je to hlavně obchodní značka a to je třeba být vždy opatrný. Nicméně je to skvělý projekt, který hýbe světem. problematické je pak to, že na trhu je pak více než 9 0% jeho napodobenin a ty jsou prakticky bezcenné i když se prodávají za tisíce…“
V koronavirovém čase Art Mozaika ale neseděla se založenýma rukama. Díky Vám vznikla v pražské třídě Politických vězňů nová prestižní galerie. Na lukrativní adrese, kde má společnost Art Mozaika sídlo jste po dohodě s majitelem paláce zrekonstruovali prostory ve dvou patrech suterénu budovy, včetně bývalého atomového krytu. Jednou z výstav byl pak třetí ročník jedinečné výstavy Akta erotika.
„Tento náš projekt má už tradici a na nezájem veřejnosti i sběratelů jsme si nemohli stěžovat. Bylo zde více než dvě stě děl od téměř sto padesáti umělců. Vystavovali jsme grafiku i plátna, koláže, plastiky i keramiku a fotografie od mistrů zvučných jmen, jejichž práce doplňovala díla současných mediálně známých tváří. Mezi nimi byly práce kupříkladu herce a fotografa Hynka Čermáka, zpěváka a fotografa Petera Nagy či fotografky Jany Wallace, což je dcera Karla Svobody.“
Hotovou bombou zde byla plátna nové umělecké hvězdy na našem malířském nebi. Řeč je o talentovaném, pracovitém a úspěšném malíři Tomáši Kubíkovi, kterému Mozaika věnovala prostor v čísle 1 letošního ročníku.
„Je nám ctí, že Kubíka, ročník 1977, můžeme jako galerie zastupovat. Jedná se o akademického malíře s nezaměnitelným rukopisem, inspirovaným klasickým malířstvím. Zjara tohoto roku jsme mu uspořádali, již v naší nové galerii, výstavu Michelangelo v lockdownu a měla mimořádný úspěch, potvrzující, že jsme vsadili takříkajíc na dobrého koně. Na jaře příštího roku se můžeme těšit na další projekt, který se ale bude tematicky úplně jiný. Bude to jistě milé překvapení.“
Před krátkým časem milovníci a sběratelé výtvarného umění, včetně dalších obchodníků s výtvarným uměním zbystřili. To po zprávě, že Kubíkové dílo, dražené na aukci Art Mozaika, bylo odklepnuto za půl milionů korun. Nevídaná částka za žijícího domácího malíře…
„Na mysli máte aukci, která se uskutečnila online ve středu 22. září, kde jsme dražili desítky položek výtvarného a užitého umění a fotografií. Tomáš Kubík nám kdo dražby nabídl plátno Máří Magdalena. Prodalo se za 550 000,- Kč. Ale i obraz Ivana Bukovského byl prodán za tři sta tisíc korun. Je vidět, že vzrůstá zájem o současné výtvarné umění, a to je dobře.“
Závěrem, pane doktore, jaké výstavní lahůdky pro milovníky a sběratele výtvarného umění Art Mozaika připravuje na rok 2022?
„Čeká nás výstava fotografa Aleše Zídka, poté následuje určitě překvapení. Zrealizujeme výstavu obrazů a objektů Antonína Stibůrka, který u nás moc známý sice není, ale ve světě získává naprosto prestižní ocenění. Určitě divácky vděčná bude výstava fotografa Františka Dostála a keramika Jiřího Pošvy. Projektů ale bude mnohem více. Bližší informace se čtenáři dozví z našeho listu, který vychází před Vánocemi či na adrese: www.artmozaika.eu. Držme si ale palce, aby nás opět nezaskočil koronavirus…“
Za rozhovor děkuje Ivan Černý
foto archiv
